Trump chce novou dohodu

Pařížská dohoda

WASHINGTON/PRAHA Spojené státy vypouštějí hned po Číně nejvíce emisí oxidu uhličitého na světě – 5,1 milionu kilotun ročně. Navzdory tomu prezident Donald Trump včera oznámil, že USA odstoupí od Pařížské dohody o klimatu, kterou ratifikovalo 147 států světa.

Nová smlouva, o které chce vyjednávat, by měla „lépe zohlednit zájmy Washingtonu“.

Německá kancléřka Merkelová včera prohlásila, že Trumpova rozhodnutí lituje. Má za nutné nadále věnovat síly globální klimatické politice, která uchrání Zemi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron tlumočil Trumpovi evropské stanovisko, že ohledně Pařížské dohody již není nic, o čem by se dalo vyjednávat.

V otázce klimatu se šéf Bílého domu postavil prakticky proti celému světu. I proto se už mezi evropskými představiteli mluví o novém, neformálním názvu pro zbývajících šest hlavních podporovatelů dohody: G6.

Trump se v poslední době ocitl kvůli svému plánu odstoupit od dohody z roku 2015 pod obrovským tlakem. Naléhali na něj především státníci i osobnosti z celého světa, například nový francouzský prezident Emmanuel Macron nebo papež František. Ten dokonce Trumpovi věnoval svoji encykliku o klimatu. „Byla by to katastrofa pro všechny,“řekl listu La Repubblica biskup Marcelo Sánchez Sorondo.

Pro setrvání u Pařížské dohody lobboval i americký ministr zahraničí Rex Tillerson, stejně jako šéfové velkých amerických korporací, jako je Tim Cook z Applu. Šéf firmy Tesla Elon Musk pak pohrozil, že v případě opuštění dohody rezignuje na svoji funkci poradce Bílého domu. K nim se přidala i Trumpova dcera Ivanka a její manžel Jared Kushner, tedy lidé, kteří mají k prezidentovi velmi blízko. Ivanka měla proto do Trump Tower přivést i bývalého

V roce 2015 se téměř dvě stovky zemí světa dohodly na snížení emisí oxidu uhličitého, aby zabránily zvýšení teploty na Zemi o více než dva stupně Celsia. Dohodu dosud ratifikovalo 147 států.

Jednotlivé země si samy určí, jak dosáhnou svých cílů, ty však časem porostou. Od roku 2018 pak bude každých pět let vytyčena nová strategie.

prezidentského kandidáta a experta na globální oteplování Ala Gora.

Na druhé straně však stál Trumpův předvolební slib a lobbování dvou mocných konzervativců – hlavního Trumpova stratéga Stephena Bannona a paradoxně i šéfa agentury pro ochranu životního prostředí Scotta Pruitta, který dlouhodobě patří k popíračům klimatických změn.

Oba muži tlačili podle serveru Politico na Trumpa několik měsíců a snažili se, aby se setkával s co největším počtem odpůrců dohody. Pruitt, který v minulosti často vystupoval proti ekologickým regulacím Trumpova předchůdce Baracka Obamy, přesvědčoval o škodlivosti Pařížské dohody například Národní hornickou asociaci, které argumentoval údajnými ekonomickými škodami.

Bannon zase Trumpovi připomínal, že setrváním by porušil jeden ze svých klíčových volebních slibů.

K opuštění klimatické dohody nabádal Trumpa jeho vrchní stratég Stephen Bannon, opačný názor razili vůdci států G7, dcera Ivanka a její muž Jared Kushner.

Záplavy, sucha a bouře

Vědci však tvrdí, že by odstoupení USA od Pařížské dohody způsobilo zrychlení klimatických změn, a tedy i častější záplavy, sucha nebo ničivé bouře. Trumpovo rozhodnutí také může ostatní státy odradit od jejich závazků.

Otázkou je, jakým způsobem by Trump mohl Pařížskou dohodu opustit a jak se k tomu postaví úřady jednotlivých amerických států iměst. Některé z nich, například Kalifornie, se totiž zavázaly k ještě většímu snížení emisí, než vyžaduje mezinárodní dohoda.

Světovým lídrem v boji proti globálnímu oteplování se tak může do budoucna stát Čína, která se na včerejším summitu s EU chystala zavázat k ještě těsnější spolupráci při ochraně klimatu.