Fotbal jako závislost
Nikdo z kandidátů na šéfa kopané nevolá po radikálních změnách. Každý má svůj důvod
Ať už valná hromada Fotbalové asociace České republiky dospěje k volebnímu patu, nebo bude přece jen vybrán nový předseda a výkonný výbor, nic nenasvědčuje tomu, že by se změnily poměry. Navenek vyhrocená situace mate zkratkovitě vymezovanými hranicemi (profesionální sféra proti amatérské, Čechy versus Morava, berbrovci a antiberbrovci). Je to rouška pro změť účelových zákulisních dohod.
Většina aktérů volební půtky si už osvojila určité metody, jak ovlivňovat dění mimo oficiální rozhodovací proces. Ti noví poznávají, že jinak než postranními cestičkami to nejde. Valná hromada v takové situaci bývá jen divadlem.
Osoby zapojené do ponurého labyrintu vztahů jsou různého charakteru, společenské úrovně i zájmů a koalice se uzavírají napříč jakýmkoli dělením. Prapodstatou je závislost na fotbale. Ekonomická, kdy je fotbal zásadním zdrojem obživy a ztráta vazby na něj ohrozí materiální existenci oné osoby. A psychosociální, což má co do činění s fanouškovstvím, ale i s vývojovou teorií Sigmunda Freuda – vymanit se z ní za cenu potlačení vlastního ega je bolestivé.
V osobě dosluhujícího předsedy Miroslava Pelty, zadrženého pro podezření z ovlivňování státních dotací, je obsaženo obojí. Pelta našel v tomto sportu způsob, jak se dostat k dobrému byznysu, a naopak jiné projekty dokázal záhy propojit s aktivitami ve fotbale. Až když zamířil do vyšších politických a lobbistických vrstev, kde je každému fotbal šumafuk, závislost ho zradila. Neznamená to, že by se nesnažil volby z vazby ovlivnit. I fotbalová závislost má patologické rysy.
Český fotbal požírá sám sebe
Uvědomme si, že žádný ze tří kandidátů na post předsedy neřekl, že český fotbal je v katastrofálním morálním stavu a že je zapotřebí naprosto radikálních opatření k jeho nápravě. Brání jim jejich závislost. Zvenčí je naprosto zjevné, jak se český fotbal sám požírá. Jak ale chtít bolestná opatře- ní po někom, kdo by mohl ohrozit vlastní životní standard nebo by se vzdal jedinečných emocionálních prožitků, zdroje slasti?
Za klíčovou osobu voleb je považován místopředseda FAČR Roman Berbr, osoba ekonomicky naprosto závislá na fotbale. Jeho mocenská síť, vytvořená formou protislužeb z řady podobně postižených, vytváří střed labyrintu. Pochopit sílu Berbrovy závislosti na fotbale je zcela zásadní pro jeho protivníky. Až když nasadí adekvátní zbraně, mohou porazit někoho, kdo se kvůli zachování existence bude bít všemi prostředky do posledního dechu.
Berbrův antipod, majitel pražské Sparty Daniel Křetínský, už asi nedostane zpátky ohromné sumy, které do fotbalu vložil, byť to nemožné není. Miliardář je představitelem psychosociálního typu závislosti. Aby si v něm udržel pozici, musí ovšem v případech, jakým je i volební krize, uzavírat koalice s lidmi naprosto odlišnými, tak či onak na fotbale ekonomicky závislými.
Představme si fotbal jako 3D model tvo- řený myriádou takto nerovnoměrných a nesourodých koalic. A vyhledejme v něm tři kandidáty na post předsedy. Martin Malík, šéf marketingové agentury STES kontrolované fotbalovou asociací, má vícečetné vazby. Ze Slavie ho přilákal sparťanský funkcionář Dušan Svoboda, ale všudypřítomný Berbr si k němu jako ke strategické osobě našel cestu. Malíkova závislost na fotbale je ambivalentní. Nedělalo by mu asi problém změnit obor (byl třeba marketingovým ředitelem Warner Bros Entertainment), jenže pokud bude předsedou, psychosociálně se zatne.
Výkonný úředník Petr Fousek je dostatečně duchapřítomný a z minulosti poučený, aby znal zadní vrátka z fotbalu. Umí udržovat korektní vztahy na různé strany, což nicméně neznamená neposkvrněnost, a bolelo by ho, ať už by se měl zbavovat toho či onoho typu závislosti.
Míra psychosociální závislosti Libora Duby se těžko odhaduje. Jím vedená společnost Ondrášovka je s fotbalem sponzorsky spjata sedm let a bylo by zvláštní, kdyby se nevytvořila. Konto takového manažera se bez fotbalu obejde, nicméně jeho volební úspěch závisí na způsobu, jakým bude schopen vstupovat do účelových koalic.
Splnit úkol
Jako osoba s potenciálem nabourat současný tuhýmodel se jeví slávistický boss Jaroslav Tvrdík. Na fotbale jako takovém mu nesejde. Když se z něj jeho čínští zaměstnavatelé stáhnou, bude jejich peníze následovat jinam, což ostatně paralelně činí. Velkou slabinou je, že tím budí odpor u lidí fotbalově závislých.
A taková je drtivá většina delegátů valné hromady, kteří mají ve dvoukomorovém systému (Čechy a Morava) úkol vybrat nové vedení. Půjdou ho plnit instruováni podle typu své závislosti. Svobodně bude volit málokterý, ať už na fotbale parazituje, nebo ho miluje. Tak to bude až do chvíle, kdy se objeví osobnosti schopné se k fotbalu nepřipoutávat a věnovat mu své schopnosti bez nároku na odměnu jakéhokoli typu.