Výlet do Dachau

Jan Zahradil patří mezi několik málo europoslanců, kteří se v Bruselu neztratili. Sám se označuje za eurorealistu, což v jeho případě docela sedí. Na rozdíl třeba od Petra Macha (Svobodní), který se nechal do Evropského parlamentu zvolit, aby EU rozložil zevnitř, Zahradil zastává kritické názory na federalistické tendence, s nimiž nemusí každý souhlasit, ale měl by o nich alespoň popřemýšlet.

V roli historika-amatéra se však europoslanec za ODS, podle průzkumů voličských preferencí druhé nejsilnější strany, projevuje jako alarmista (máme-li použít oblíbené slovo Zahradilova ideového guru Václava Klause) a zastánce komunistickou historiografií léta fedrovaného revanšismu. Vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi, který v neděli řečnil na Sudetoněmeckém sněmu, doporučil, aby si účastníci sjezdu udělali studijní výlet do koncentračního tábora v Dachau. Prý tam „naši krajané lépe pochopí, proč po válce dopadli, jak dopadli“.

Škoda, že v rámci volební kampaně vlivná figura a někdejší místopředseda ODS Zahradil nezorganizuje takový zájezd sám. Mohl by do autobusu vzít třeba devadesátiletou Hedviku Hurníkovou, rozenou Walterovou, z Chomutova, jejíž strýc jako německý sociální demokrat prošel nejen Dachau, ale i Flossenbürgem a Buchenwaldem.

Snad by se dostalo i na potomky chebského rodáka Jana Böhma, který skončil v Dachau za to, že v době mobilizace v roce 1938 předával Čechům informace o stanovištích německých vojsk. Později proti tomuto jistě zavilému Sudeťákovi, který byl v květnu 1943 sťat gilotinou, svědčili mimo jiné i čeští strážmistři.

Hodně účastníků studijní cesty ODS do Dachau by se našlo také v Mnichově, kde žijí příbuzní Romana Wirknera. Jistě by se také oni rádi podívali na místo, kde liberecký sociální demokrat strávil celou válku, aby pak po jejím konci „dopadl, jak dopadl“– byl jako německý živel transportován do Bavorska. Podobné příběhy by zaplnily celé dnešní vydání LN. Vždyť jen v Dachau skončilo 2500 německých antifašistů. Tamní koncentrační tábor je symbolem utrpení a perzekuce Čechů, stejně jako mnoha Němců.

Možná by místo posílání na exkurzi do Dachau stačilo otevřít staré noviny. Tam by se vlivný muž ODS mohl dočíst třeba tato slova: „Litujeme, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem.“

Havlova omluva z roku 1990? Kdepak, Petr Nečas před čtyřmi lety. Tehdy premiér a mimo jiné Zahradilův stranický šéf. Všechny dnešní národovce, kteří zkoušejí vzývat démona zlých Sudeťáků, by jistě překvapilo, kamže si to Nečas udělal den před svým projevem v Mnichově studijní výlet. Inu, do Dachau.

Jen v Dachau skončilo 2500 německých antifašistů. Tamní koncentrační tábor je symbolem utrpení a perzekuce Čechů, stejně jako mnoha Němců.