Diplomku koupíte za 20 tisíc
Podvádí zhruba každý desátý vysokoškolák Za stránku textu jsou ochotni zaplatit i několik set korun
Patříte i vy mezi studenty, kteří mají málo času na psaní seminární, bakalářské nebo diplomové práce? Musíte se připravovat ke zkouškám a máte pocit, že nic nestíháte? V tom případě jsme ta správná firma, která Vám pomůže tento problém vyřešit,“píše se na webu Materiálynamíru.cz. V dalších odstavcích se autoři stránek pyšní mimo jiné diskrétním přístupem a dlouhodobými zkušenostmi – firma na trhu údajně působí od roku 2010. Objednat si tu můžete středoškolský referát (za 169 korun za stránku), ale i diplomovou, a dokonce i rigorózní práci. Za poslední jmenovanou si ale připlatíte – baťovských 299 korun za normostranu. Podobných webů lze na českém internetu napočítat okolo desítky. Obvykle se zde v úvodu uvádí, že studentům poskytují pouze podklady nebo shromažďují materiály. Realita je ale nejspíš ve většině případů jiná.
Špatná práce se slevou
Jak systém psaní prací na zakázku funguje, popsala studentka brněnské Mendelovy univerzity Veronika Králíková ve své diplomové práci. Během studia si všimla, že spolužáci podobných služeb využívají, a tak se rozhodla trh s diplomkami a seminárkami prozkoumat. Na internetu si objednala vypracování dvanáctistránkové seminárky. Za odbornou esej z oblasti informatiky zaplatila dva a půl tisíce korun. Aby mohla porovnat kvalitu, nechala ji napsat dvěma různými společnostmi. „Dostala jsem dvě práce, které se kvalitou hodně lišily. Jedna byla průměrná. Vyučující ji hodnotil jako srovnatelnou s tím, co studenti běžně odevzdávají. Druhá byla ale naprostý propadák,“popisuje Veronika, která zkusila nepovedenou seminárku plnou gramatických i jiných chyb reklamovat. Web Nepišto.cz její stížnost přijal – jako kompenzaci nabídl nejdřív slevu na další zakázku, po jejím odmítnutí vrácení celé částky.
Takzvaného ghostwritingu, kdy za studenta píše práci někdo jiný, využívá podle zmíněného výzkumu Veroniky Králíkové, v němž zpovídala 1016 respondentů, zhruba osm procent studujících. Přepočtením na množství vysokoškolských studentů v Čechách se dostaneme k zajímavým číslům: každoročně si nějakou práci nechá za peníze sepsat asi 25 tisíc lidí. Při průměrné ceně 250 korun za stránku to znamená, že za tuto službu zaplatí 200 milionů korun za rok. Které navíc velmi pravděpodobně nikdo nedaní. „Účtenku jsem od firmy ani v jednom případě nedostala, vše probíhalo anonymně prostřednictvím zákaznického účtu, který jsem si na webu firmy vytvořila,“říká Králíková.
Ghostwriter si vydělá 15 tisíc
Ačkoli se firmy často navenek tváří, že zpracovávají pouze podklady, najdou se indicie, které je usvědčí. „Při zadávání zakázky chtějí znát typ písma, chtějí znát rod, ve kterém mají být podklady zpracovány. To napovídá, že se nejedná o podklady. Kdyby to byla jen studijní pomůcka, tyto faktory by nebyly důležité,“vysvětluje studentka.
Ghostwritingem si podle ní často přivydělávají studenti vysokých škol, ale i lidé, kteří už mají svá akademická léta za sebou. „Přijímací proces do firmy i veškerá další komunikace probíhaly online. Na začátku byla registrace, dále bylo třeba pro přijetí odeslat své již dříve psané práce. Následovaly podpisy smluv, které se odesílaly poštou. Spolupráce byla tedy ošetřena smlouvou, ve které se zpracovatelé zavazovali k mlčenlivosti. Sankce za její porušení se pohybovaly v řádu desítek tisíc korun,“vzpomíná na svůj vstup do společnosti nabízející di- plomky na zakázku jednatřicetiletý Petr, který si přál zůstat v anonymitě. Provize vyplácené přímo zpracovatelům se podle jeho zkušeností pohybují okolo devíti tisíc korun za bakalářskou práci, patnáct tisíc korun je možné dostat za práci diplomovou. Zbytek jde na konto firmy.
Ghostwriter, který se o svůj výdělek nechce s nikým dělit, prý najde uplatnění také. Příkladem je osmadvacetiletá Monika, která si psaním školních prací začala přivydělávat v době svých vysokoškolských studií. Poptávky vyhledávala na různých inzertních serverech či sociálních sítích. „Práci jsem měla vždy, když jsem chtěla. Stačilo brouzdat chvíli po internetu a odepsat na pár inzerátů,“uvedla pro výzkumný projekt Veroniky Králíkové. Cenu si určovala sama, vždy podle požadované délky práce a termínu, dokdy musela být hotová. Ačkoli se soustředila spíš na kratší práce seminárního typu, nebyl pro ni problém vydělat si za měsíc deset tisíc.
Jak se pozná plagiát
Univerzity umí v současnosti pomocí elektronického systému odhalit, že někdo práci opsal z již existujícího textu. Na rozpoznání práce psané na zakázku jsou ale krátké. Podezření však vysokoškolští pedagogové mívají. „Cvičené editorské oko tohle samozřejmě většinou pozná. Když vám někdo dva roky odevzdával seminárky, které obsahovaly osm gramatických chyb na jednom řádku a stylisticky byly na úrovni, kterou byste očekávala od čtyřkaře v kvintě, a najednou přijde s prací hodnou publikování ve vědeckém časopise, je vám to jasné,“říká Markéta Škodová, která vyučuje na dvou vysokých školách.
Zatímco studenta usvědčeného z opisování čeká popotahování disciplinární komisí, které může skončit vyloučením ze školy, zakoupení práce na zakázku a s ním spojený trestný čin podvodu je obtížné, ne-li dokonce nemožné prokázat. „Cesta ke změně je přesto možná. Pokud by měli pedagogové na studenty a jejich práce víc času, byl by takový podvod přinejmenším hůř proveditelný,“říká autorka výzkumu Veronika Králíková. Víc času by ale potřebovali i studenti. Ti poslední dobou sotva stíhají dobíhat ze zaměstnání na seminář, natož psát diplomovou práci.
Zakoupení práce na zakázku a s ním spojený trestný čin podvodu je obtížné, ne-li dokonce nemožné studentovi prokázat