Ochrana zvířat zvítězila nad kožichy
PRAHA Na pražském Malostranském náměstí jen kousek od Poslanecké sněmovny sedí už několik týdnů někdo zavřený v kleci. Po dvanácti hodinách se tady střídají lidé, kteří bojují proti kožešinovým farmám.
Včera se mohli radovat. Česko by se mělo zařadit k osmi evropským zemím, kde zvítězila ochrana zvířat nad módou a právem na kožich. Do ledna roku 2019 by svou činnost měly ukončit všechny kožešinové farmy v Česku. Novela zákona prošla úspěšně Poslaneckou sněmovnou. Teď ji bude ještě schvalovat Senát.
„Někteří lidé říkají, proč jsme je nezrušili hned, ale naším cílem bylo dát přiměřenou lhůtu. Zákon je postavený tak, že teď mají před sebou chovatelé dvě sezony. Ty trvají šest až osm měsíců a končí v lednu. Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale chtěli jsme, aby se na to mohli připravit,“řekl LN je- den z předkladatelů poslaneckého návrhu Jiří Koubek (TOP 09). Původně navíc mohl být termín ještě vzdálenější. Ve hře byla rovněž varianta ukončení farem k roku 2022.
V Česku je devět kožešinových farem, kde každý rok usmrtí zhruba 20 tisíc zvířat. Na kožichy tak padne ještě 40 tisíc norků a lišek. „Lze to tak říct, ale můžete to brát i jinak. Ještě minulý týden to vypadalo, že projde varianta, která ruší farmy o čtyři roky později. Takže za ten týden se nám podařilo dalších 80 tisíc zachránit,“sdělil Koubek.
Opatření se týká jenom toho podnikání, při kterém se chovají zvířata výhradně kvůli kožichům. Farem, kde chovají zvířata na maso a kožešiny jsou až druhotným produktem, se opatření nedotkne. „Jsem přesvědčený, že na zabíjení zvířat pro kožešiny neexistuje v České republice důležitý zájem. Trvání takové praxe vyvolává závažné etické otázky,“tvrdí další z předkladatelů návrhu Robin Böhnisch (ČSSD).
Proti novele už se ozval majitel největší kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově David Vojtíšek, který chová 14 až 15 tisíc norků. „Stát ze mě udělá žebráka,“prohlásil včera pro ČTK.
Kompenzace pro chovatele
Chovatelé si nicméně budou moci žádat o kompenzace. Jejich výši má stanovit ministerstvo zemědělství vyhláškou. Měli by se vystavovat pro každou farmu individuálně. Nárok pak budou mít ti, kteří s chovem začali před koncem loňského června. „Podle našich výpočtů by to mělo být asi osm milionů dohromady. Odmítli jsme to, co navrhoval zemědělský výbor. Zna- menalo by to asi 50 až 60 milionů. Kompenzace nemají být od toho, aby na nich lidé zbohatli, ale aby se jim zaplatily případné zmařené investice a nehrozily arbitráže,“míní Koubek s tím, že v roce 2014 se zpřísňovala pro chovy pravidla a chovatelé museli investovat do klecí a dalších věcí.
Zvířata na kožešinových farmách se obvykle zabíjejí plynem. Česká televize ale před nedávnem odvysílala záběry, na kterých se farmář pokouší zabít lišku pověšenou za ocas dvěma elektrodami. Zvíře přitom umírá několik dlouhých minut.
Zákaz kožešinových farem platí ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině aMakedonii. Nefungují ale ani ve Švýcarsku. Tam zpřísnily podmínky, které předepisovaly mnohonásobně vyšší výběhy, vodu na plavání pro norky nebo plochy, kde by mohly hrabat lišky. Na základě toho farmy ze země zmizely.