Juncker veze do Prahy tři scénáře
PRAHA Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker stojí v čele neformální vlády EU již skoro tři roky, do Česka ale zatím nezavítal. Svůj rest by měl dohnat dnes, kdy ho v Praze čeká přednáška na Univerzitě Karlově.
Zítra pak bude Juncker hlavním řečníkem Pražské konference o obraně a bezpečnosti (DESCOP), která má rozhodnout o základních obrysech „evropské armády“.
Uvozovky jsou v tomto případě na místě. Skutečně funkční obranný spolek s jednotným rozpočtem a velením nemá šanci vzniknout.
Juncker ale veze do Prahy tři scénáře lišící se intenzitou spolupráce armád jednotlivých zemí Unie. Včera je v Bruselu představili další dva hosté pražské konference – neformální ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová a místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen.
„Naším záměrem není nahradit NATO ani USA. Chceme se zaměřit na to, co můžeme prohloubit a zjistit, do jaké míry jsou jednotlivé země schopny přispět,“vysvětlila Mogheriniová.
A jak vypadají nabídky, o nichž v Praze bude řeč? První scénář počítá s tím, že se nic podstatného nezmění. EU bude mít nadále své zahraniční mise a ope- race, jejichž funkce ale zůstane pozorovatelská. Stejně jako například současná mise v Mali (EUTM), které se účastní i čeští vojáci.
Druhá varianta se opírá o „sdílenou bezpečnost“, kdy by země EU dávaly do společného eráru nejen část financí, ale i některé vojenské jednotky. Ty by pak v rámci celé EU získaly mandát například pro obranu hranic nebo boj s terorismem.
Třetí scénář ze všeho nejvíc připomíná armádu. Sice stále bez jednotného velení, ale se sjednocenou výzbrojí a právním základem, který se opírá nikoliv o dohodu politiků na summitech, ale přímo o článek ve Smlouvě o EU.
Všechny tři varianty mají jedno společné – opírají se o Evropský obranný fond (EDF). Do něj by měl platit Brusel i členské země. Komise pro roky 2019 a 2020 počítá se spolufinancováním ve výši 500 milionů eur (13,5 mld. Kč), po roce 2020 pak s dvojnásobkem ročně. Fond, z něhož by se měly financovat společné nákupy techniky, by v ideálním případě měl dosáhnout pěti miliard eur (135 mld. Kč). Součástí EDF má být také grantový vědecký program, z něhož by se měl platit výzkum a vývoj například elektroniky, šifrovacího softwaru či robotiky.
Sám Juncker bere pražskou konferenci za milník. „Tři scénáře jsou na stole a právě v Praze se ukáže, jak na ně kdo zareaguje. Bude to první místo, kde se dají návrhy na papíře otestovat mezi politiky,“řekl LN vysoce postavený úředník z Bruselu.
Česko pravděpodobně zvedne ruku pro druhý scénář. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) si myslí, že by mnohonárodnostní jednotky měly být pod hlavičkou EU nasaditelné vně schengenského prostoru i mimo Evropu – tam, kde jsou ohniska nebezpečí. „Nejde ale o teritoriální obranu evropských zemí, to bychom dublovali NATO,“zdůrazňuje.
Stropnický: Je to gesto
Jinak si ovšem Stropnický o pražské konferenci velké iluze nedělá. „Beru to jako gesto, připomenutí agendy. Silné výroky nebo prohlášení nečekám,“říká.
Ačkoliv si Juncker od pražské návštěvy hodně slibuje, mezi mnoha českými politiky předseda Evropské komise pověst silného lídra zrovna nemá. Stropnický o něm loni prohlásil, že od něj nelze očekávat ani politickou odvahu, natož vůli k posunům, které by EU učinily pro lidi přijatelnější. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) šéfa neformální evropské vlády loni v červnu v návaznosti na výsledky referenda o brexitu dokonce vyzval k rezignaci.
S Junckerem bude český šéfdiplomat jednat v pátek. O tom, že nepůjde o vzájemné přitakávání, svědčí i Zaorálkova agenda. Junckerovi chce vysvětlit, proč česká vláda nesouhlasí s migrační politikou Bruselu. A také zdůraznit, že ekonomické sbližování východu a západu Evropy prostřednictvím evropských fondů je zastaralým mechanismem. „Mně připadá, že Evropa není schopna řešit problémy, které ji čekají,“domnívá se Zaorálek.
V české metropoli se bude rozhodovat, jak moc se mají armády EU sjednotit, aniž by konkurovaly NATO.