Mayové se kampaň vymkla z rukou

Politoložka

LN Jak se odrazí nedávné teroristické útoky v Británii na výsledku voleb?

Ještě před týdnem bych odpověděla, že moc ne. Teď po útocích v Londýně se to ale hodně změnilo, najednou se nemluví o ničem jiném. Uplynulá kampaň byla zajímavá hlavně proto, že i když reálně trvala necelé dva měsíce, dokázala se hned třikrát zcela změnit její klíčová témata. Původně chtěla konzervativní premiérka Theresa Mayová vyhrát s brexitem, resp. se slibem, že pouze ona dokáže vyvést zemi z EU, k čemuž potřebuje silnou podporu. Pak najednou přišla celkem nečekaně na přetřes sociální politika, čili kde chtějí konzervativci brát a naopak labouristé rozdávat. A teď v posledních dnech před volbami jsme zažili obrat k dalšímu tématu, a to k bezpečnosti.

LN Kvůli tomu, že premiérka nedržela linii brexitu, začaly její straně klesat tak výrazně preference?

Na začátku kampaně byl mezi konzervativci a labouristy až dvacetibodový rozdíl, který se ale začal snižovat s tím, jak se debatovalo o sociální politice a návrzích jednotlivých stran. Po druhém londýnském atentátu se začala veškerá debata soustřeďovat na chyby minulých vlád, jejich škrty, které neušetřily ani policii. Je jasné, že za to konzervativci nesou vinu, ale přesto si myslím, že navzdory všemu nahrává současná situace spíš jim. I proto, že v oblasti bezpečnosti jsou konzistentnější a vypočitatelnější.

LN Takže na debatu o brexitu nakonec v kampani ani nedošlo?

Mayová chtěla využít toho, že její hlavní konkurent Jeremy Corbyn nemá ve věci vystoupení z Unie jasno. Teď sice i on tvrdí, že chce odejít, ale viditelně mu dělá problémy přistoupit na možnost tvrdého ukončení britského členství, což by znamenalo přetnout všechny závazky, ale také oslabit některá sociální práva. Voliči labouristů v tom mají daleko jasněji a chtějí většinově odejít. Proto se právě na ně konzervativci vminulých týdnech zaměřili. Zacílili na dosud levicové obvody, kde loni jasně vyhráli odpůrci Unie. To je případ i řady obvodů v okolí Manchesteru a na severu Anglie obecně. Konzervativci to měli dobře rozjeté, ale pak udělala jejich šéfka Mayová několik chyb, párkrát zaváhala, a kampaň se jí dokonce chvílemi vymykala z rukou. Corbynovi lidé toho dokázali až překvapivě dobře využít a začali dohánět ztrátu.

LN Dokáže si většina voličů představit Corbyna jako budoucího premiéra? S jeho minulostí a mnohdy radikálními postoji?

Ano, to je skutečně jeho slabá stránka. Například v případě bezpečnosti je namístě otázka, jak by si počínal, když dosud v parlamentu hlasoval důsledně proti všem protiteroristickým záko- nům, a ještě se tím veřejně chlubil, což teď konzervativci pochopitelně s radostí připomínají a prezentují ho jako slabého politického vůdce.

LN Jak si vysvětlujete jeho vzestup v posledních týdnech?

To, co labouristé slibují, tzn. zlepšit služby ve zdravotnictví, zajistit dostupné školství, svým způsobem chtějí všichni. Corbynovi se ale podařilo poukázat na souvislosti s problémy v těchto oblastech s bezpečností, čili že to je jedna strana téže mince. Bude-li se do těchto oblastí více investovat, zvýší se soudržnost společnosti a sníží potenciál pro radikalizaci mladých lidí. Letošní volby mají dvě velké neznámé: jednak jestli k nim přijdou mladí voliči a jak se zachovají někdejší voliči Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Jejich hlavní cíl, dosáhnout v referendu odchodu z EU, byl totiž splněn a v zásadě již nemají důvod stranu volit. Dá se proto předpokládat, že většina z nich se zase vrátí tam, odkud kdysi k euroskeptikům zběhla, takže buď ke konzervativcům, nebo labouristům, někteří možná hlasovat vůbec nebudou.

LN UKIP šanci dostat se do parlamentu nedáváte?

Strana je de facto v troskách, chybí jí jednotící téma, čímž byl odpor k Evropské unii, a chybí jí i někdo, kdo by jako dlouholetý lídr Nigel Farage dokázal držet různá stranická křídla pohromadě. Oni teď tvrdí, že svůj úkol vidí v tom, dívat se budoucí vládě na prsty, aby nedělala ve věci odchodu z EU žádné kompromisy. V našem systému, kdy se volí většinově v jednomandátových obvo-

Marta Cantijochová Cunillová je politoložkou na University of Manchester. Působí zde od roku 2010, a to v rámci Ústavu sociální změny. Věnuje se výzkumu volebních kampaní a voličského chování, dále pak roli sociálních médií na volební kampaně. Pochází ze Španělska.

dech, to ale na získání křesla nestačí.

LNA současná diskuse o bezpečnosti jim nenahrává?

Vůbec, možná naopak. Oni totiž jak po útocích v Manchesteru, tak minulý víkend po londýnských událostech jako jediní volební kampaň nepřerušili, což bylo dost kritizováno a bylo to bráno jako projev neúcty k obětem. Šanci na sebe upozornit a získat hlasy by měli tehdy, pokud by tématem kampaně byla imigrace, jak tomu bylo před rokem před referendem.

LN V posledních dvou letech se průzkumy v Británii nestrefily do výsledků hlasování, když v roce 2015 nedokázaly předpovědět jasné vítězství konzervativců, loni pak před referendem předpovídaly setrvání v Unii. Jsou teď přesnější?

Agentury především slíbily změnit způsob, jak průzkumy připravují a koho oslovují. V minulosti to bylo tak, že ve všech vzorcích byli nadprůměrně zastoupeni stoupenci labouristů, naopak tam chybělo reprezentativnější zastoupení starších lidí, kteří vlastní nemovitosti a přirozeně inklinují ke konzervativcům, což pak celý výsledek zkreslilo. S tím také souvisí fenomén takzvaných „Shy Tories“(„stydlivých toryů – pozn. red.), což je fenomén známý ještě z dob Margaret Thatcherové, kdy konzervativci ve volbách dosáhli vždy výrazně lepších výsledků, než předpovídaly průzkumy, protože jejich stoupenci se styděli přiznat, že jim dají hlas. Tento jev se opakuje pokaždé, když konzervativci prosazují nepopulární opatření. Další věc, která se na výsledku voleb může podepsat – a to také ukázala obě poslední celostátní hlasování –, je volební účast. Platí, že čím nižší bude, tím víc to pomůže konzervativcům.

O vítězi britských parlamentních voleb rozhodne, kam se přikloní euroskeptičtí voliči, říká politoložka z manchesterské univerzity Marta Cantijochová Cunillová.

LN Poslední průzkumy naznačovaly, že žádná ze stran nebude mít většinu. Hrozí opakování situace z roku 2010, kdy pak musela vzniknout koaliční vláda?

Předpokládám, že konzervativci vyhrají. Jestli ale budou mít vlastní většinu, případně jak silná bude, si netroufnu odhadnout. Ale toho, o co původně usilovala premiérka Mayová, to znamená výrazně posílit hlavně na úkor labouristů a tím si de facto nechat od voličů nepřímo odsouhlasit mandát pro jednání o brexitu, zřejmě nedosáhne.