Univerzitám už dochází trpělivost: zabojují o peníze

PRAHA Něco se zlomilo. Posledních nejméně šest let slýchali vrcholní představitelé vysokých škol od českých politiků sliby, jak je vzdělávání důležité, jaká je to pro moderní zemi priorita a jak hodlají univerzity podpořit...

Jenže ani v době ekonomického růstu se nedočkaly větších injekcí do školních rozpočtů. „Je ostudné, že celková výše ukazatele pro vysoké školy v zákonu o státním rozpočtu se za vaší vlády namísto slibovaného navýšení snížila o více než pět procent. Dovolujeme si vás upozornit, že výdaje na jednoho financovaného studenta jsou nižší než v roce 2005,“napsali rektoři minulý týden premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a šéfům koaličních stran v nebývale ostrém dopise. Vyzvali je tak ke splnění daných slibů.

Univerzity měly přislíbeny přes čtyři miliardy navíc na platy plus asi miliardu na růst stipendií doktorandům. Zvláště žalostná je situace na humanitních fakultách, kde mají odborní asistenti či docenti plat menší nežli prodavačky v některých supermarketech.

„Chceme o tom dále jednat, ale když jednání nebudou úspěšná, podnikneme další kroky. Budeme občanům říkat, jak se konkrétní strany staví ke vzdělání,“řekl LN Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy a pokračující předseda České konference rektorů (ČKR).

Jednání s Pilným 22. června

Novopečený ministr financí Ivan Pilný (ANO) se ve čtvrtek nechal slyšet, že „vysoké školy mají obrovské rezervy, které lijí do betonu, protože staví nové budovy“. Aktuální návrh rozpočtu ministerstva financí kalkuluje s navýšením asi o jen 100 milionů korun.

Podle informací LN mají s Pilným jednat ve čtvrtek 22. června zástupci předsednictva ČKR, aby našli nějaké řešení. Do vědeckých center při vysokých školách (tedy do „betonu“, ale i do přístrojů) sice v minulých letech opravdu natekly značné částky, ale bylo to ze strukturálních fondů.

Rektoři chtějí Pilnému vysvětlit situaci ohledně rezerv, které slouží i na stipendia nebo opravy studentských kolejí. Výrok ministra vzbudil na vysokých školách hodně nevole a rozčarování – a to zvláště ve chvíli, kdy statistiky OECD ukazují, jak mizerně jsou placeni učitelé v Česku. Zveřejněn byl též univerzitní žebříček QS, který ukazuje, jak nejsilnější škola v zemi, Univerzita Karlova, ztratila za pár let 81 pozic a klesla až na 314. místo. Bez peněz nelze zlepšovat poměr počtu učitelů na studenty ani lákat cizí experty.

„Pokud nebudou jednání úspěšná, jsou rektoři veřejných vysokých škol dohodnuti, že se 6. září sejdou a rozhodnou o formě protestu proti politice vlády, která ničí kvalitu vysokých škol,“řekl LN Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity a místopředseda ČKR.

Pro připomenutí: bylo by to krátce před parlamentními volbami, které vyhlásil prezident Miloš Zeman na 20. a 21. října.

Další postup bude zjevný až po setkání s Pilným, jenž na financích vystřídal vicepremiéra Andreje Babiše (ANO). „Je to šance na zahájení dialogu, zda to s námi politici myslí vážně, nebo to bývají jen předvolební sliby,“dodává rektor VŠCHT Karel Melzoch.

V nejbližších dnech se bude řešit i postoj ministerstva financí k rozpočtu na vědu a výzkum.