Chtěli ho soudit, teď povládne

Volby v Kosovu vyhráli nacionalisté. Slibují tvrdší postup vůči Srbsku či Černé Hoře

PRIŠTINA/PRAHA V regionu, kde bezmála 20 let od konce války znovu v posledních měsících nebývale roste etnické napětí na všech stranách, má zpráva o vítězství nacionalistických stran mimořádně výbušný potenciál. Překvapení to však není.

Předvolební průzkumy věstily v nedělních volbách v Kosovu vítězství široké koalici 14 stran, v jejichž čele stojí hned několik ústředních postav konfliktu z devadesátých let. Voliči nakonec skutečně do stodvacetičlenného zákonodárného sboru poslali s bezmála 35 procenty hlasů právě tuto netradiční alianci. Je to vůbec poprvé, kdy se strany vedené bývalými veliteli Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) takto spojily.

Jak se nyní zdá, sotva dvoumilionovou zemi, která v roce 2008 vyhlásila nezávislost na Bělehradu, zřejmě bude řídit vláda v čele s Ramušem Haradinajem, někdejším vůdcem povstaleckých skupin ze západní části Kosova. Ten již jednou vládě krátce předsedal na přelomu let 2004 a 2005.

Byl to přitom právě Haradinaj, kdo se zkraje roku stal středobodem vypjaté roztržky mezi Bělehradem a Prištinou poté, co ho na srbský zatykač zatkla ve Francii policie a Srbové žádali jeho vydání, aby mohl být souzen za válečné zločiny. Nakonec však neuspěli, jako už dvakrát u mezinárodní- ho soudu v Haagu, a Francouzi jej propustili. V kampani Haradinaj vyzýval k tvrdší linii vůči Bělehradu i Srbům v Kosovu, jichž tam dnes žije asi 120 až 150 tisíc. Podle dohody, kterou v roce 2015 zprostředkoval Brusel, se jim mělo dostat některých větších práv. Právě tato citlivá otázka spo- lu s pří ohledně přesného vymezení hranice mezi Kosovem a Černou Horou se však stala podnětem k dlouhým měsícům obstrukcí ze strany části opozičních poslanců. Ti opakovaně neváhali přerušovat zasedání i slzným plynem. Minulý měsíc se jim nakonec podařilo vyslovit nedůvěru vládě premiéra Isy Mustafy.

Vývoj sledují i v sousední Makedonii

Bedlivě přitom sledují aktuální povolební dění v Kosovu i v sousední Makedonii, kde tvoří etničtí Albánci čtvrtinu obyvatel a sesterská organizace kosovské UÇK tam počátkem milénia stála na hraně otevřeného konfliktu s vládními složkami. Minulý měsíc po vleklé politické krizi zasedly strany etnických Albánců poprvé v makedonské vládě.

V koalici s Haradinajem vedenou Aliancí pro budoucnost Kosova se v nedělních volbách dočkal triumfu i lídr Iniciativy pro Kosovo Fatmir Limaj, kdysi vůdce guerill západně od Prištiny, nebo také předseda Demokratické strany Kosova Kadri Veseli, bývalý šéf zpravodajských složek UÇK.