Katar přerostl Saúdům přes hlavu
Celá řada států vyzývá Saúdskou Arábii a Katar, aby urovnaly vzájemné rozmíšky, které minulý týden dostaly podobu totální izolace katarského poloostrova ze strany Rijádu a jeho spojenců. Navenek zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by zprostředkovatelské úsilí zejména Kuvajtu, Ománu a Turecka přineslo výsledek.
kapacit možnost, jak skutečně začít létat jinam.“
Trnem v oku mnoha blízkovýchodním vládám je i katarská televize al-Džazíra, která podněcovala lidové hnutí arabského jara, tepe do zkorumpovaných režimů a izraelské okupace Palestiny a nabourává letitý status quo regionu. V kuloárech proto koluje zvěst, že v rámci urovnání krize bude prosaúdský tábor požadovat úplné zrušení stanice. Dauhá ale i v ochraně svého mediálního impéria vzdoruje. „Zcela odmítáme jakékoli diskuse o al-Džazíře, to je vnitřní katarská záležitost, do níž nikdo nemá co zasahovat,“prohlásil v pondělí v Paříži katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abd ar-Rahmán.
Už minulý týden deník Financial Times přišel s informací, že saúdský režim pobouřilo i to, když Katar údajně vyplatil miliardu dolarů ve složité výměně zajatců a rukojmích – skupiny Katařanů zajatých šíitskými ozbrojenci v Iráku a šíitských zajatců držených sunnitskými rebely v Sýrii. Zatímco Rijád dnes tyto postupy interpretuje jako podporu terorismu, faktem je, že Katar podobně dosáhl řady výměn už v minulosti – například když dostal na svobodu skupinu jeptišek unesených džihádisty v Sýrii nebo když dojednal výměnu pěti příslušníků Talibanu držených Spojenými státy za amerického vojáka, který padl do zajetí v Afghánistánu. Lze předpokládat, že ve všech případech Katar do transakcí zapojil když ne své finanční zdroje, tak rozhodně efektivní sítě své tajné služby.
Češi vědí své…
Pro českého čtenářemůže být zajímavá hlavně událost z jara 2015, kdy se ze zajetí dostaly dvě české turistky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová, které o dva roky dříve unesli ozbrojen- ci v západním Pákistánu. Ačkoli většina českých médií operovala s oficiálně šířenou informací, že svobodu zajistila Češkám turecká humanitární organizace IHH, jak už tehdy informovaly LN, ve skutečnosti v zákulisí celou věc dojednal právě Katar, kam kvůli tomu v tichosti jezdily špičky českých tajných služeb i tehdejší šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček.
„Schopnost Katařanů udržovat úzké diskrétní vztahy s různými blízkovýchodními protihráči mají zkrátka tu výhodu, že pak Katar může vést podobná zákulisní vyjednávání,“řekl tehdy LN anonymně dobře informovaný český zdroj.
V Saúdské Arábii nicméně v uplynulých týdnech převážil názor, že tyto schopnosti a aktivity nejsou u konkurence žádoucí. Saúdům k blokádě Kataru coby „zastánce Íránu“mohla dodat apetit i návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Rijádu, jeho pochvalná slova na adresu saúdskoarabského režimu a stejně paušalizující kritika Teheránu. Tváří v tvář ostré roztržce mezi arabskými spojenci Američanů vzal nakonec Washington zpátečku a vydal už několik smířlivých prohlášení a výzev k urovnání krize. „Blokáda Kataru je velmi komplexní situace,“připustil ministr obrany James Mattis.
Například Spojené arabské emiráty, které rovněž vytáhly proti katarským sousedům, paralelně s ostrou rétorikou dál odebírají katarský zemní plyn. A nejsou jediné, což může nabídnout i klíč k řešení konfliktu. „Pokud by byly blokovány vývozy katarského plynu, země jako Británie, Japonsko, Jižní Korea a Čína by se dostaly do energetické krize,“varoval Kristian Coates Ulrichsen, který se arabskými státy a hlavně Katarem zabývá na texaské Riceově univerzitě. „Pro malou zemi, kterou v Zálivu obklopují větší a potenciálně rozpínavé síly, je mezinárodní partnerství klíčovým nástrojem k zajištění bezpečnosti. Myslím, že právě na to nyní Katar sází,“dodal.
Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha