Maďaři si vedle škol pohlídají i neziskovky

Maďarský parlament včera schválil zákon zpřísňující činnost zahraničních nevládních organizací v zemi.

Neziskové společnosti, jež budou na svou činnost dostávat prostředky ze zahraničí, a to v rozsahu překračujícím 7,2 milionu forintů, v přepočtu 614 tisíc korun, budou mít nově povinnost registrovat se u úřadů a poskytovat informace o svém financování.

Pokud budou podnikat aktivity směrem k veřejnosti, budou muset být povinně označeny štítkem „organizace využívající zahraniční financování“.

Vláda premiéra Viktora Orbána obhajovala zákon tím, že si od jeho přijetí slibuje zvýšení průhlednosti při financování těchto organizací a zlepšení boje proti praní špinavých peněz.

Norma naopak vzbudila kritiku orgánů Evropské unie i takzvané Benátské komise při Radě Evropy, jež zastřešuje mezinárodní odborníky na ústavní právo. Ve svém prohlášení například její členové označili plánovanou regulaci činnosti nevládních organizací jako „přehnanou“a nevyloučili, že by mohla odporovat Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Včera přijatá norma je považována za další krok, jímž se snaží současná konzervativní vláda umlčet potenciální kritiky. Již před několika týdny schválil maďarský parlament novelu vysokoškolského zákona zpřísňující činnost zahraničních univerzit v zemi.

Ty budou moci nově působit vMaďarsku a udělovat akademické tituly, pouze bude-li je k tomu opravňovat mezistátní dohoda a jenom v případě, že budou vykonávat vysokoškolskou činnost i v zemi původu.

Novela se nejvíc dotkne činnosti Středoevropské univerzity (CEU) založené americkým finančníkem maďarského původu Georgem Sorosem. Právě jeho považuje Orbán za podporovatele řady protivládních aktivit a sponzora neziskových organizací.

V provládních sdělovacích prostředcích běží již několik měsíců kampaň označující Sorose za „zákulisního hybatele“, jehož cílem je údajně svrhnout legitimní maďarskou vládu. Mnohé z textů namířených proti miliardářovi měly i otevřeně antisemitskou povahu.

Dvě nevládní organizace, Helsinský výbor a Sdružení pro lidská práva (TASZ), již daly podle agentury AFP najevo, že se novému zákonu nepodřídí. Chtějí normu napadnout před ústavním soudem v Maďarsku a Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. sch