Spor o kvóty: Brusel si hraje s Českem na kočku a myš

Byla by to jen hra na kočku a myš. Těmito slovy ministr vnitra Milan Chovanec před týdnem zdůvodnil, proč se vláda rozhodla oficiálně nepřijmout už žádného uprchlíka na základě unijních kvót. Ne že by se tím něco fakticky změnilo. Od loňského léta, kdy do Česka dorazily dvě syrské rodiny z řeckých uprchlických táborů, české úřady nepřijaly žádného běžence na základě závazku EU.

Po včerejšku je ale jasné, že hra na kočku a myš bude přesto pokračovat. Evropskou komisi stopka ze strany české vlády popudila natolik, že se rozhodla pohrozit Česku žalobou u Soudního dvora EU v Lucemburku. Stejný krok udělal Brusel i v případě Maďarska a Polska. Zahájení takzvaného infringementu, tedy řízení pro nesplnění povinností, včera ve Štrasburku oznámil Dimitris Avramapulos, evropský komisař pro vnitro a migraci.

„Vyčerpali jsme všechny prostředky a čas již vypršel. Tyto tři země nic neudělaly více než rok. Co se týče České republiky, nová místa nenabídla od loňského května a od srpna 2016 ani nikoho nepřijala,“prohlásil Avramapulos s tím, že podle společných pravidel musí členské země EU nabízet nová místa pro běžence alespoň jednou za tři měsíce. „Chtěl bych zdůraznit, že relokace nejsou záležitostí volby. Jsou to společná rozhodnutí, z nichž vyplývají právní závazky, které platí kolektivně, bez výjimek,“dodal.

Podle informací LN se v Evropské komisi vedla debata, zda proces, který může vyústit až v podání žaloby, vůbec spouštět. Zvlášť za situace, kdy za tři měsíce současný systém přerozdělování migrantů končí. V případě Maďarska a Polska zvítězil názor, že je třeba podniknout odvetu za žalobu na Brusel, která právě kvůli BLAHOSLAV HRUŠKA sporným kvótám u nejvyšší soudní instance EU v Lucemburku leží od prosince 2015.

Česku pak přitížilo oficiální odmítnutí kvót, které vláda odsouhlasila minulý týden. „To načasování bylo nešťastné. Avramapulos sondoval, jestli se ČR rozhýbe. A do toho přišel vzkaz, že Praha naopak přitvrdí,“řekl LN zdroj z prostředí diplomacie.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na hrozbu žalobou prohlásil, že Česko bude své rozhodnutí nepodílet se na systému přerozdělování uprchlíků důsledně hájit. „Evropská komise i přes naše upozornění podcenila výbušný efekt, který je skryt ve věci tak citlivé, jako je direktivní Česko čelí třem žalobám před Soudem EU, v nichž dosud nepadlo rozhodnutí.

Notáři – Evropská komise žalovala Česko v listopadu 2016. Domnívá se, že podmínka českého státního občanství pro výkon povolání notáře je diskriminující.

Řidičské průkazy – Spor se vede o definici skupiny D1. Podle českého práva musí mít mikrobus minimálně 8 míst pro cestující, směrnice EU ale naopak mluví o horním limitu 16 míst. Žalobu dal Brusel loni v červnu.

Drážní inspekce – V listopadu 2015 Evropská komise zažalovala Česko kvůli směrnici z roku 2004. Ta stanovuje nezávislý inspekční orgán na železnici. Bruselu se nelíbí, že Drážní inspekce funguje pod ministerstvem dopravy. rozhodování o umísťování uprchlíků do jednotlivých členských států,“domnívá se.

„Naší hlavní prioritou bylo prosadit funkční opatření, která povedou k trvalému řešení hromadné nelegální migrace a zajistí bezpečí občanům evropských zemí,“zdůraznil premiér s tím, že Česko se aktivně podílí na obraně vnějších hranic EU.

Ochota hnát Česko kvůli odmítání kvót před soud většinu českých europoslanců popudila. „Není to nic jiného než ukázka síly a trestání střední Evropy za neposlušnost. Jde také o katastrofální selhání Sobotkovy vlády, která se odmítla připojit k žalobě ostatních středoevropských států proti kvótám. Ukazuje se, jak naivní je představa o společném evropském stolu, kde musí Česko nutně být, aby mělo vliv na rozhodování. Někdy je lepší u stolu nebýt než posloužit jako jeden z chodů,“myslí si Jan Zahradil (ODS).

Jeho někdejší stranický šéf a exprezident Václav Klaus jde ještě dál. „Nastal čas začít připravovat odchod naší země z Evropské unie,“uvedl v prohlášení publikovaném na webu svého institutu.

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO) je smířlivější. „Pokud chce Komise vytvořit prostor k pozitivnímu posunu, pak bych řekl, že je to adekvátní. Zejména když jí vláda svým usnesením nahrála na smeč,“řekl.

A právě jako poslední varování před žalobou bere zahájené řízení s Českem, Maďarskem a Polskem také komisař Avramapulos. „Doufám, že vlády těchto tří zemí svůj postoj ještě přehodnotí a ukážou svou solidaritu,“prohlásil. Odpovědi na otázku, zda za znak solidarity bude považovat třeba novou nabídku míst připravených pro migranty, se ale vyhnul.