Marine ve stínu

Scénář Houellebecqovy knihy Francii zatím nečeká

Má-li Francie svou pohaslou hvězdu, je jí Marine Le Penová. A nejen Francie, platí to i pro notnou část Evropy. Tak lze shrnout neúspěch Národní fronty (FN) už po prvním kole voleb do parlamentu. Její neúspěch vyniká hned ve dvojím zrcadle.

Za prvé v zrcadle voleb prezidenta. Le Penová je podle očekávání nevyhrála. Ale už samozřejmost, s níž postoupila do finále, svědčila o posunu. To nebyla senzace, jako když v roce 2002 postoupil její otec. U ní by překvapilo spíše to, kdyby nepostoupila. A v samotném finále pomýšlela na laťku 40 procent, zatímco její otec nedosáhl ani na 18 procent.

Za druhé je to neúspěch v zrcadle Evropy. Letos se bujaře slaví každá porážka stran s nálepkou populistická, xenofobní či pravicová bez ohledu na to, zda si pohoršily či polepšily. Klasickou ukázkou byl slavený neúspěch Strany svobody Geerta Wilderse v Nizozemsku. Jenže ta si v reálu o pět mandátů polepšila, zatímco státotvorná sociální demokracie klesla z 38 mandátů na devět.

Pro Národní frontu to neplatí. Zaznamenala prostě neúspěch, aniž by prosadila něco ze své agendy. To není jako britská UKIP, jež letos propadla proto, že její agendu – vystoupení Británie z EU – už loni prosadili voliči. Neúspěch FN naboural představy těch, kteří viděli scénář v Houellebecqově románu Podvolení. V něm získají islamisté vládu tím, že FN posiluje stále víc, ale nikdo s ní nechce jít do koalice, čímž se uvolní místo spojení islamistů a socialistů již v roce 2022. Takový scénář se teď rozplývá jako fata morgána. Ale pozor, to platí jen pro ty, kteří berou Podvolení za Písmo svaté. Rizika v románu nastíněná působí dál. Zbyněk Petráček