Sociální bydlení? Úkol vlády hned po volbách

To, že je zákon o sociálním bydlení potřeba, až na výjimky nikdo nezpochybňuje. Proč tedy zákon nemáme, když se o něm mluví už čtrnáct let?

Vidím dva důvody, proč zákon nebyl touto vládou přijat. Zaprvé, předloha přišla na vládu a posléze do sněmovny se sedmiměsíčním zpožděním. Proto bylo pro opoziční strany velmi jednoduché zákon zastavit pomocí obstrukcí. To se musí změnit. Na začátku nového vládního kabinetu je třeba ukázat jasný tah na branku. Zákon musí novou vládou projít během prvních dvou let, aby měl šanci být schválen sněmovnou.

Zadruhé, koalice se nebyla schopna na předloze dohodnout, a to hlavně kvů- li lobby majitelů nemovitostí. Těm jde o udržení penězovodu příspěvků na bydlení (dnes jim plyne každý rok devět miliard ze státního rozpočtu), ale řešení bytové nouze blokují. Pokud pan Šimeček a další majitelé nemovitostí dnes veřejně tvrdí, že všichni lidé v bytové nouzi si bytovou nouzi zaslouží, protože jsou kriminálníci, považuji to za hanebnost. Většina z nás se do bytové nouze může dostat, a pokud se z ní nebudeme schopni dostat ven vlastními silami, budeme potřebovat nějakou pomoc.

Majitelé bytů promlouvali v současné vládě hlavně prostřednictvím poslankyně ANO Radky Maxové. Bohužel lobby majitelů nemovitostí je dobře napojená i na řadu dalších poslanců, vydala společné tiskové prohlášení se Svazem měst a obcí a má přístup k politickým stranám.

Co s tím? Zkoušíme to různými způsoby. Zákonodárci jsou sami majiteli bytů a neznají zkušenost s bytovou nouzí. Teď se snažíme jim ji přiblížit napří- klad formou výstavy v Poslanecké sněmovně.

Snížit počet lidí v bytové nouzi

Co dál a jaké chyby bychom neměli opakovat? Už dobře víme, co pro řešení bytové nouze nefunguje. Ubytovny pro řešení bytové nouze nefungují, protože jsou součástí problému. Výzkum jasně ukázal, že ubytovny vysávají lidi z trhu s bydlením – čím víc postavíme ubytoven, tím víc budeme mít lidí v bytové nouzi. Nepomáhá ani zastropování dávek na bydlení na ubytovny. Snížila se nám částka vyplácená na ubytovny, ale počet lidí na nich se nesnížil vůbec – to znamená, že mají méně peněz na jídlo, léky či školní pomůcky pro děti.

Současná praxe obcí také nefunguje, až na několik zářných výjimek, protože obce nejsou k řešení bytové nouze vůbec finančně motivovány. Sekundární náklady jejich špatných rozhodnutí (prodej bytového fondu, vystěhování, nepoužívání institutu zvláštního příjem- ce) totiž nese stát – platí dětské domovy, ubytovny, vězení, azylové domy či zdravotní péči pro lidi, kteří by byli zdraví, pokud by bydleli normálně.

Příspěvek na bydlení, který mohou pobírat pouze lidi bydlící v bytech, pro řešení bytové nouze nefunguje také. V nedávném období vzrostl příspěvek na bydlení šestinásobně z 1,6 na devět miliard ročně, ale počet lidí v bytové nouzi stále roste. Zvyšování příspěvku na bydlení pomohlo pouze majitelům bytů a lidem, kteří v bytové nouzi nejsou. To není špatně, ale řešení bytové nouze to není.

Co pro řešení bytové nouze tedy funguje? Nejlepší výsledky v Evropě má Finsko. Zkraje tisíciletí udělali cost-benefit analýzu, která ukázala, že na každém člověku, kterého dostanou z bytové nouze a jinak by se z bytové nouze vlastními silami nedostal, ušetří 14 tisíc eur ročně. Tak, že mu dají možnost bydlet v nájemním bytě a poskytnou mu podporu podle jeho potřeb, která není vnucená. Lidé, když se dostanou do problému, přijímají pomoc. Ale jen když jim k něčemu je. Ve Finsku nedělají politiku na základě zásluh, ale na základě evidence – chtěli vyřešit problém, našli nejlepší řešení a použili ho.

Jsme schopni něco takového udělat i u nás? Zdá se mi to jako velká ostuda, že čtrnáct let se zde mluví o zákonu o sociálním bydlení, ale stále se jen mluví a počet lidí v bytové nouzi roste. Je jednoduché říkat, že lidé, kteří jsou v bytové nouzi, si za to mohou sami a nemáme jejich situaci řešit. Ale je to opravdu odpovědný přístup? Není odpovědnější zjistit, co pro řešení bytové nouze funguje, a pak to prostě udělat?

Hlavní věc, kterou od zákona o sociálním bydlení očekávám, je, aby snižoval počet lidí v bytové nouzi. Politici však musí přestat debatovat o tom, kdo si co zaslouží, a začít situaci řešit hned zkraje příštího vládního období. Věřím, že nová vláda se k tomuto problému, který řešení má, postaví zodpovědně.