Rychlejší justice? Jen s lepšími soudci
LN Začátkem měsíce jste před Nejvyšším soudem úspěšně obhájil stížnost pro porušení zákona v kauze Davida Ratha. Chápete jako osobní vítězství, že soud potvrdil použitelnost odposlechů v tomto případu?
Určitě. I proto, že použití tohoto neobvyklého procesního postupu byl můj nápad a moje iniciativa. Nepochybuji, že i bez mé stížnosti by tak Nejvyšší soud nakonec rozhodl, ale stalo by se to na základě dovolání státního zástupce, tedy až po opětovném rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně, nejdřív někdy za dva roky.
Přitom dopady mezitímního stavu, nastoleného Vrchním soudem v Praze, do trestního řízení i důvěry veřejnosti v naši justici by za tu dobu byly katastrofální.
LN Soudního jednání jste se ale osobně neúčastnil, byl jste s prezidentem na návštěvě Vietnamu. Nepovažoval jste svoji přítomnost za důležitou?
Naopak, od počátku jsem byl rozhodnutý se jednání neúčastnit osobně ani v zastoupení. Při využívání svých procesních pravomocí musím být velmi zdrženlivý, abych nepřekročil hranici, kdy by se někdo mohl začít domnívat, že soud jedná pod nátlakem ministra či ministerstva. Proto jsem se, jako vždy v těchto případech, omezil na pouhé písemné podání.
LN Jaký bude dopad rozhodnutí Nejvyššího soudu na budoucnost nasazování odposlechů?
Je jasné, že obnovil jistotu, která tu panovala před inkriminovaným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze.
LN Co značí názorová opozice vrchního soudu, který odposle- chy zamítl, proti postoji ministerstva a Nejvyššího soudu?
Nedovozoval bych z toho nic obecnějšího. Myslím, že v tomto případě šlo o exces konkrétních soudců v konkrétní věci.
LN Aktuálně chystáte velkou reformu způsobu výběru soudců v Česku. LN před dvěma týdny informovaly, že výběr má organizovat centrálně ministerstvo a jeho součástí by mělo být několikastupňové testování uchazečů či povinné stáže. Jaký byl hlavní impulz ke změně?
Máme-li respektovat nezávislost soudců, jediný nástroj, který ministerstvo má k formování justice, je výběr a příprava lidí, kteří se stávají soudci. Protože od okamžiku, kdy se jimi stanou, se jich nesmíme už ani dotknout, což je správně. Vadí mi, že ministerstvo dlouhodobě rezignovalo na tuto úlohu, a už nějakou dobu se s tím snažíme něco udělat.
Vycházíme z Bílé knihy justice, kterou jsme připravovali od roku 2015, a debat s představiteli justice a jejich návrhů. Zkoumali jsme i některé zahraniční modely a teď máme připravený výsledek. Nová instrukce o výběru soudců a novelizovaná vyhláška o výběru a přípravě justičních čekatelů by měla nabýt účinnosti v září letošního roku.
LN Dnes má výběr soudců v rukou osm předsedů krajských soudů. Čí praxi koho považujete za kvalitní?
Nechtěl bych to jednotlivě hodnotit. Není to ale ve stavu, že bychom tu měli katastrofu, kdy se do justice dostává bůhvíkdo. Systém neselhává, ale není transparentní, objektivizovaný, systematický. Když se mě student zeptá, co má udělat pro to, aby se stal soudcem, nemám pro něj jasnou odpověď. Což je naprosto špatně vzhledem k tomu, jak je to důležitá funkce pro fungování státu.
LN Jak se mohlo stát, že to celé stojí jen na důvěře vůči předsedům krajských soudů a minis- terstvo nemá takřka žádnou možnost výběr ovlivňovat?
Po roce 2000 došlo k rozpadu původního direktivního řízení správy justice ministerstvem, které bylo nahrazeno neméně direktivním a neméně libovolným řízením osmi krajskými předsedy. Po několika letech každodenní zkušenosti si myslím, že oni tu práci dělají docela dobře, ale oblast výběru soudců je nejpalčivější místo. Je hrozné, že je to anarchie a že neexistují žádná pravidla, v každém kraji ta praxe vypadá úplně jinak. Přitom zrovna při výběru soudců to nedává sebemenší smysl, protože soudcem se člověk nestává pro jeden kraj, ale pro celou republiku.
LN Jádro nového systému bude upraveno pouze ministerskou instrukcí, nikoli vyhláškou či zákonem. Není to málo?
Ministerstvo spravedlnosti má zákonné zmocnění vydat vyhlášku jen na část přípravy do justiční zkoušky, takže jsme to museli udělat takto. Instrukce je v podstatě sebeomezení ministra spravedlnosti v jeho pravomoci – nepodám návrh prezidentovi na jmenování soudcem, pokud dotyčný neprošel tímto procesem. Není to příliš stabilní řešení, byť v tomto resortu je úprava instrukcemi běžná. Je to pragmatické, na systému jsme intenzivně pracovali, a když vidíte, jak to funguje ve sněmovně, bylo by naivní teď navrhovat změnu zákona.
LNV letošním hodnocení Evropské komise o kvalitě soudních systémů členských států se Česko o něco zlepšilo v délce civilních řízení. Jak si stojíme v evropském kontextu?
Česká justice si stojí docela dobře mezi postkomunistickými zeměmi, ale stále existuje mezera mezi nimi a Západem. My bychom měli napínat síly na zmenšení té mezery, ne se opájet tím, že jsme lepší než země na východ od nás. Ta statistická čísla přitom mohou trochu mást. Co se rych- losti řízení týče, jsme téměř stejně rychlí jako Němci a pomalejší než Rakušané. Jenže to reálně znamená, že máme velké množství velmi rychle vyřízených věcí, ale složitější věci se naopak u našich soudů táhnou dlouhé roky. Když ta data důkladně analyzujete, vyjde vám z toho, že třeba němečtí soudci dělají stejně rychle jako ti čeští daleko složitější věci. Mimo jiné proto, že dovedou banální případy vyřešit mimosoudně.
V případě Davida Ratha šlo o exces konkrétních soudců na Vrchním soudu v Praze, míní ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Lepší a rychlejší justici podle něj budeme mít jen s lepšími soudci. Na to cílí reforma výběru soudců v Česku, kterou chce Pelikán prosadit již od září letošního roku.
LN Daří se nějak zlepšovat situaci u těch složitých kauz?
Už dva roky posilujeme nejpřetíženější soudy a daří se nám je odblokovávat.
Ale ten problém s trváním složitých věcí má jediný lék, a to lepší výběr a přípravu nových soudců. Jednoduchou agendu dovede vyřídit každý právník, ale až na složitých věcech se pozná dobrý soudce. Rychlejší a kvalitnější justici budeme mít jen s lepšími soudci.
LN V parlamentu vám leží celkem dost zákonů, které jste uváděl jako své priority, ale nezdá se, že mají šanci zdárně dokončit legislativní proces. U kterých ještě věříte, že se stihnou?
Novela občanského soudního řádu spolu s automatickým generátorem přidělování soudních spisů již prošla druhým čtením, a stihnout by se tudíž mohla. Oproti tomu nový zákon o znalcích a oddlužovací novela insolvenčního zákona zřejmě ztroskotají na obstrukcích ODS a TOP 09. Což považuji za čistou škodolibost.
LN Samy by to ale asi zablokovat nezvládly. Nechybí těmto návrhům i podpora v koalici?
Ne. V obou případech máme koaliční podporu, ale ty dvě opoziční strany prostě zneužívají toho, že toho času už do voleb nezbývá mnoho a ve sněmovně je obrovský přetlak zákonů. Oddlužovací novelu nám jednou zařadili na pátek od deseti hodin. Ten den se vždy končí ve dvě, takže když si opozice vezme přestávku a pak tam dvě a půl hodiny čte vypořádací tabulku, bod vypadne z pořadu schůze, a než se na něj zase dostane, uplyne měsíc. Bohužel tato obstrukce funguje a nikdo tomu neumí zabránit. Je to slabina našeho legislativního procesu, že projednání zákona trvá dlouhé měsíce, až roky. Přitom třeba v Německu i kontroverzní zákony projdou vždy za měsíc.