Kdo má monopol na Kohla?
Několik dní po úmrtí dlouholetého německého kancléře Helmuta Kohla se začíná řešit, co se stane s jeho rozsáhlou pozůstalostí. Musí skončit v archivech, anebo může zůstat ve vlastnictví Kohlovy manželky?
BERLÍN/PRAHA Jedná se o tisíce dopisů, dokumentů anebo poznámek ve čtyřech stovkách šanonů.
Tak velká je pozůstalost po Helmutu Kohlovi, politikovi, jenž stál 16 let v čele vlády a celé čtvrtstoletí vedl německé křesťanské demokraty (CDU). Historici si od dokumentů, které se zatím nacházejí v kancléřově soukromém domě v Ludwigshafenu, slibují informace o pozadí některých kapitol nejnovějších dějin.
Není ovšem jasné, jestli se k nim vůbec dostanou. Helmut Kohl totiž dříve rozhodl, že pozůstalostmá po jeho smrti spravovat jeho druhá manželka Maike Kohlová-Richterová.
Role této ženy, která je o 34 let mladší a za nejdéle sloužícího německého kancléře se provdala po jeho úrazu v roce 2008, budí již řadu let mnoho dohadů.
Na straně jedné o Kohla až do posledních okamžiků jeho života intenzivně pečovala. Zároveň je jí vyčítáno, že exkancléře cíleně izolovala od okolí, včetně bývalých nejbližších spolupracovníků anebo Kohlových dvou synů z prvního manželství.
Těm měl jejich otec v roce 2011 zakázat vstup do rodného domu v Ludwigshafenu a přerušil s nimi jakékoli kontakty. Oba za tím vidí negativní vliv Kohlové-Richterové.
Poté, co po volební porážce v roce 1998 opustil kancléřský úřad, dal Kohl svůj archiv původně k dispozici Nadaci Konrada Adenauera, která je think tankem blízkým CDU.
Bylo to logické i z toho důvodu, že zmíněná nadace spravuje rozsáhlý archiv křesťanskodemokratického hnutí, včetně doku- mentů Kohlových předchůdců. Před třemi lety si ovšem Kohl vyžádal dokumenty zpět, což odůvodňoval tím, že z nich hodlá čerpat při psaní posledního dílu svých politických pamětí.
Již tehdy se ale objevily domněnky, že za tímto překvapivým rozhodnutím byla právě druhá Ko- hlova manželka, která tak údajně nechtěla ztratit kontrolu nad tím, jak budou kancléřovo působení v čele vlády a jeho role v německé politice interpretovány.
Na jaře 2014 pak Kohlovamanželka v jednom z několika mála rozhovorů, jež dosud poskytla, uvedla, že zvažuje založení sou- kromou nadace, která by cenné dobové dokumenty spravovala.
Po kancléři zbyly i miliony
Bývalý německý kancléř vedl na sklonku svého života několik soudních pří kvůli neoprávněnému zveřejnění materiálů z jeho archivu. Teprve koncem dubna letošního roku přisoudil zemský soud v Kolíně nad Rýnem Kohlovi rekordní odškodnění ve výši jednoho milionu eur (26 milionů korun) kvůli porušení jeho osobnostních práv.
Soudci tehdy posuzovali duševní vlastnictví 200 zvukových nahrávek, jež s Kohlem v letech 2000 a 2001 pořídil novinář Heribert Schwan.
Jednalo se o 600 hodin rozhovorů, jež měly původně sloužit jako podklad pro čtvrtý díl kancléřových pamětí, zachycující poslední roky v úřadu, a jejichž měl být Schwan spoluautorem.
Historici si od dokumentů slibují informace o pozadí některých kapitol nejnovějších dějin. Není však jasné, jestli se k nim dostanou.
Kohl se ovšem nakonec se Schwanem rozešel ve zlém a jejich předchozí spolupráce nepokračovala. Novinář následně zpracoval tyto záznamy ve vlastní režii a bez Kohlova svolení je vydal jako samostatnou knihu.
Publikace mimo jiné obsahovala řadu výroků, které Kohl pronesl v důvěrném tónu o jiných politicích či osobnostech veřejného života. Mezi nimi nechyběl ani současný ministr financí Wolfgang Schäuble, jehož Kohl dlouho považoval za svého nástupce. Kohl soudní cestou dosáhl, že ve Schwanově knize muselo být začerněno 116 míst.
Další otazník visí nad tím, kdo zdědí hmotný majetek po dlouholetém kancléři. Deník Bild odhadl jeho hodnotu na několik milionů eur. Tvoří ho dům v Ludwigshafenu, k jehož vnitřnímu vybavení patří i řada obrazů a uměleckých předmětů.
Důležitou položkou jsou dle listu také příjmy z kancléřových knih, jež zpravidla patřily k bestsellerům.