Štěch a Čuba do výroby!
Senátoři opakovaně potvrzují, že v našem systému jsou jen drahé slepé střevo. Ideální by bylo Senát zrušit
Předseda Senátu Milan Štěch ve čtvrtek na sjezdu odborového svazu Kovo v Olomouci přišel s originálním nápadem, jak vyřešit problém nedostatku pracovníků ve velkých firmách. „Myslím si, že je tu velká skupina lidí, kteří pracují jako OSVČ a nejsou z národohospodářského hlediska efektivně využití,“prohlásil Štěch. Pomiňme tu děsivou bolševickou rétoriku o „efektivním využití lidí z národohospodářského hlediska“a zkusme se podívat na ty „pseudopodnikatele“, o kterých Štěch mluvil.
Jde podle něj o lidi, kteří nejsou skuteční podnikatelé nejspíš jako řezníci, zelináři a řemeslníci, ale vydělávají méně peněz, takže v případě zvýšení odvodů na sociálním pojištění by svého paběrkování zanechali a šli makat do fabriky, což je z národohospodářského hlediska efektivní. Milan Štěch svou myšlenkou prokázal jednu zásadní věc, a to, že vůbec netuší nic o lidech v této zemi.
Oni „pseudopodnikatelé“, na něž útočí, totiž jsou zpravidla lidé, kteří OSVČ využívají prostě proto, že by jinak v systému nemohli fungovat. Třeba ženy po mateřské dovolené, jež nenašly práci a možnost vydělat si měsíčně jako OSVČ třeba patnáct tisíc korun. OSVČ jim umožňuje flexibilně se starat o rodinu a zároveň se postarat o sebe, aniž by musely kohokoliv o cokoliv prosit. Pracují třeba jako švadleny, uklízečky, hospodyně, kosmetičky, kadeřnice atd. Znám takových případů celou řadu, stejně jako znám celou řadu lidí s psychickými problémy, kteří prostě s kolektivem pracovat nemohou, ale na živnostenský list jsou schopni pracovat z domu jako například grafici, programátoři nebo zaměstnanci e-shopů či zahradníci na volné noze a uživit se tak zcela svobodně a bez pomoci státu.
A to je právě to, co z toho stát z národohospodářského hlediska má – velkou skupinu lidí, složitě uplatnitelných na trhu práce, kteří od státu nic nechtějí, uživí se sami, a navíc státu odvedou alespoň základní platby na sociálním a zdravotním pojištění. Pokud by stát vyslyšel volání Štěcha po tom, aby těmto lidem jejich „pseudopodnikání“zarazil zvyšováním odvodů, pro stát to bude jednoznačné minus – ukončí živnosti a půjdou na úřad práce. A tam zpravidla zůstanou, protože mnozí z nich prostě nejsou v běžném pracovním procesu zaměstnatelní. Přestanou odvádět peníze a budou z erárního jenom brát. Malé plus z hlediska státního rozpočtu se změní na velké minus.
Voliče Senát nezajímá
Že to Štěch nechápe, není nic, co by i průměrného pozorovatele života senátorů až tak překvapovalo. Senátoři na sebe vůbec v posledních letech upozorňují jenom třemi způsoby – během voleb, o které prakticky nemá ni- kdo zájem, protože voliče Senát nezajímá a nikdy už zajímat nebude, když nějaký senátor nechodí do práce jako třeba František Čuba (a že to trvalo, než si toho někdo všiml) nebo plácáním nesmyslů tu či onde.
Senátoři znovu a znovu potvrzují, že v našem politickém systému jsou jenom drahé slepé střevo, které nás třeba příští rok vyjde na 589 milionů korun. Ta částka je nejen obrovská, ale hlavně jde na vesměs neproduktivní činnosti těchto pseudopolitiků, kteří jenom zdržují a komplikují, nic užitečného zpravidla nepřináší a pro stát naší velikosti jsou stále dražším výstřelkem. Ideální by bylo Senát zrušit, z ušetřených peněz vyfutrovat státní rozpočet a tyto pseudopolitiky, jejich asistenty, členy sekretariátů a další přívažky poslat do výroby. Milan Štěch a František Čuba by určitě nějaké dobré místo na vrátnici nějaké montovny našli a mohli by se tak konečně stát produktivními členy naší společnosti z národohospodářského hlediska.