Spor o ropné zásoby jde do finále
Vláda má zítra rozhodnout, jak doplnit rezervy pro případ nouze. Jde o obchod za miliardu
PRAHA Před dvěma lety šlo o střet mezi dnes už bývalými ministry: Janem Mládkem a Andrejem Babišem. Šéf resortu průmyslu kopal za miliardové doplnění ropy pro krizové situace, správce státní kasy to považoval za zbytečné. Plán tehdy padl. Zítra má o obří zakázce vláda jednat znovu.
Výše jmenovaní politici ČSSD a ANO už u toho nebudou, resorty pod vedením jejich nástupců však zůstaly ve stejných názorových zákopech. Průmysl pro, finance proti. „Věřím, že vláda náš návrh podpoří, i když debata s ohledem na výhrady ministerstva financí nejspíš nebude snadná,“řekl pro Lidovky.cz ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).
Teď, nebo později?
Vyjádření resortu financí se do uzávěrky tohoto vydání nepodařilo získat. Možným scénářem je také to, že ve vládě nebude vůle se do tak velké zakázky pouštět pár měsíců před volbami a vyřešení této otázky nechají svým nástupcům ve Strakově akademii.
Proč se tato záležitost řeší? Česko má povinnost udržovat si jasně definovanou zásobu ropy a jejích produktů, jako je benzin či nafta. Skladuje ji pro případ, že nastane nějaká krizová situace, třeba odstávka ropovodu, povodně nebo válečný konflikt. Pro provoz státu musí zásoba vydržet 90 dnů, jenže naše země aktuálně tuto bruselskou směrnici nedodržuje. Tím, co má v nádržích, by pokryla jen 87 dnů. Ekonomika totiž šlape lépe a spotřebuje více benzinu a nafty než dříve.
Scénáře případného doplnění strategických zásob jsou dva: takzvaná sladká ropa, nebo mix nafty a benzinu. V obou případech jde přibližně o 80 tisíc tun za zhru- ba miliardu korun. Pro lepší představu: toto množství představuje zhruba čtyři procenta z celkové zásoby, kterou Správa státních hmotných rezerv (SSHR) skladuje u firem Mero a Čepro.
Správci hmotných rezerv, kteří návrh předkládají, se rozhodli, že do něj nezapracují připomínky ministerstva financí v rámci meziresortního řízení. Spočívaly v odložení nákupu do jara příštího roku, kdy dojde k novému přepočítání, jak se ekonomická situace promítla do množství dnů, na něž nám aktuální zásoba ropy a jejích produktů vystačí.
Brusel a žíznivá ekonomika
SSHR do příštího roku čekat nechce. Zásadním argumentem je neplnění evropské směrnice, které sice nemusí znamenat peněžní postih, ale správní řízení by bylo pro Česko politicky nepříjemné. Hlavně je ale SSHR přesvědčená, že ekonomika dále poroste, a zásob bude proto potřeba ještě více.
Pokud by zítra ministři na nákup kývli, šéf správců rezerv Pavel Švagr by upřednostnil nákup ropy. Nicméně i díky naftě a benzinu by se Česko přehouplo přes hranici požadovanou Bruselem, k dobru by dostalo necelé čtyři dny pro nouzové stavy.
„Nákup nafty by nestál ani korunu na nákladech na její skladování. Máme totiž volnou a smluvně zajištěnou kapacitu vMeru. Pokud by padlo rozhodnutí nakoupit benzin a naftu, pak bychom potřebovali od vlády dodatečných asi 50 milionů ročně na jejich skladování. A prázdná nádrž na ropu v Nelahozevsi nám stejně zůstane dál,“vysvětluje Švagr.