Veder si užijeme i příští týden
Extrémní teplotní výkyvy způsobuje změna klimatu. My patříme k oblastem, kde důsledky nejsou tak katastrofální, do budoucna se to ale může zhoršit, říká meteoroložka Alena Zárybnická.
LN Jak dlouho vydrží extrémní horka?
Podle informací, které jsou aktuálně k dispozici, to vypadá, že teploty až ke třiceti nebo lehce nad třicet stupňů Celsia budou nejen o víkendu, ale minimálně do poloviny příštího týdne. Do té doby zřejmě stávající ráz počasí vydrží. Včerejší teploty dosahovaly 35 stupňů.
Další takové extrémy ve výhledu nejsou. Maximální hodnoty by se měly držet do poloviny příštího týdne kolem třiceti stupňů, pak to vypadá na ochlazení. To, co teď modely počítají, se ale může změnit, jistější si budeme až za pár dnů.
LN Jsou dlouhá horka v této roční době obvyklá, nebo jde spíše o trend posledních let?
Tohle období, myslím po Medardovi, tedy po 8. červnu, bylo dřív charakteristické spíše deštivým počasím v přílivu chladnějšího vzduchu od severozápadu a severu, případně západu. Typická byla vlhčí medardovská cirkulace, což odráží i klasická pranostika.
Teď se ale stává, že v důsledku toho, co se děje na celé planetě, tedy změny klimatu, se stále častěji objevují situace, které se normálu vymykají. Častější výskyt extrémních situací, ať už ve smyslu opakujících se období teplých, či období, kdy častěji prší, je učebni- covým příkladem toho, že klima je nějak rozkolísané.
LN Máte na mysli konkrétní příklady?
Stačí si vzpomenout na léto 2015, které bylo extrémně teplé. Období veder, tedy období, kdy se teploty držely nad 30 stupni Celsia, se vyskytovala daleko častěji. Padaly rekordy v počtu letních i tropických dní. Naopak loňské léto už tak horké nebylo.
LN Dá se nějak spolehnout na dlouhodobou předpověď na toto léto?
Dlouhodobé předpovědi samozřejmě existují, k dispozici máme celou řadu materiálů, ale konkrétní odpověď na to, jestli bude například třetí červencový týden málo či hodně pršet nebo jaké bude teplo – do takových detailů ty předpovědi nejdou. Ani nemohou jít. Současná meteorologie to, je mi líto, pořád ještě neumí.
LN Víme tedy něco o nadcházejících měsících?
Existují i sezonní předpovědi, které mohou vypovídat o tom, že s určitou pravděpodobností bude léto ve střední Evropě například teplotně nadprůměrné. To je stávající varianta. Ale nevíme, co to bude ve výsledku znamenat, protože k nadprůměrnosti se můžeme dostat například dlouho trvajícím obdobím, kdy bude nadprůměrně, i extrémními horky a následným citelným ochlazením.
LN Zmínila jste klimatickou změ- nu, která tyto extrémy ovlivňuje. Jde o něco, co působí na celou Evropu stejně?
Jsou místa, kde se to projevuje více, a místa, kde méně. My patříme k oblastem, kde důsledky nejsou tak katastrofální. Stačí se ale podívat například na to, co se děje ve Španělsku, které sužují vysoké teploty, sucho je tam daleko výraznější než u nás ve střední Evropě. Jsou místa, kde kolísání klimatu zanechává větší důsledky, a místa, která jsou do určité míry ušetřena. Ale neznamená to, že tomu tak bude pořád. Nevím, jestli je to otázka života naší generace, ale do budoucna vážně hrozí, že se to markantně zhorší i v těch oblastech, kde žijeme. Celý rozhovor na www.lidovky.cz, Úhel pohledu na straně 11
Silná bouřka zasáhla včera Česko, jako první Liberecký kraj. Nejčastěji hasiči zasahovali na Českolipsku, kde během 45 minut vyjížděli k 35 popadaným stromům.
Hodně výjezdů bylo také v okolí Jilemnice na Semilsku.
U Lovosic počasí na více než dvě hodiny zastavilo provoz na železniční trati spojující Prahu s Ústím nad Labem a Děčínem.
Na desítkách míst Ústeckého a Libereckého kraje kvůli bouřkám vypadla elektřina.
Pásmo bouřek přišlo do Ústeckého kraje z Německa.