Stín zrady nad summitem EU

Rozhořčení, zklamání a frustrace. Někdy možná dokonce znechucení s poukazem na sobectví. Takové dojmy před včerejším ostře sledovaným summitem prezidentů a premiérů neskrývali v Bruselu mnozí. Zdá se, že početný zástup unijních států i představitelé vrcholných unijních úřadů už mají vzpurného „východního křídla“dost. Někteří volí diplomatická slova, jiným kvůli přetrvávajícímu odporu ve věci přerozdělení žadatelů o azyl už skutečně dochází trpělivost i po této stránce.

Orbán sepsul Macrona

Ve světle přetrvávajících roztržek včera v Bruselu vzbuzoval velká očekávání zejména příjezd nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Pro proevropského centristu, který slibuje oživení francouzsko-německého tandemu v čele EU, byl včerejší summit lídrů sedmadvacítky – již bez Británie – vůbec prvním.

Není to totiž jen otázka řešení migrace, co v části Evropy vzbuzuje nesouhlas, ale také právěMacronův program. Ve včerejším rozhovoru pro osm evropských deníků prohlásil, že „Německo a Francie povedou EU k užší integraci s větší sociální ochranou, aby získaly zpátky důvěru pochybující nižší střední třídy“. Pod výrazem sociálnější Evropa chápe Macron především boj proti sociálnímu dumpingu, a připravuje proto změnu pravidel pro vysílání pracovníků do zahraničí.

Dá se však očekávat, že v tomto bodě narazí na odpor států střední a východní Evropy. Těm už ostatně Macron v rozhovoru vzkázal, že „Evropa není supermarket“. „Země, které nerespektují pravidla, by měly čelit politickým následkům,“adresoval varování především Maďarsku a Polsku, jež už dříve kritizoval.

Představitelé obou zemí naMacronovy výroky zareagovali dotčeně. „Neuvedl se zrovna povzbudivě; usmyslel si, že nejlépe ukáže své přátelství tím, že se neprodleně pustí do středoevropských zemí. Takto se to nedělá, ale brzy to pozná,“prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. „Ptejte se Francouzů – my jsme nikdy nikoho v životě nezradili,“prohlásil šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski. Německá kancléřka Angela Merkelová podle DPA naopak vyjádření šéfa Elysejského paláce podpořila.

Ostrá debata unijních lídrů bude pokračovat i dnes, a to právě na téma migrace. S Českem, Polskem a Maďarskem to přitom zkoušely zbývající státy i unijní orgány nejprve po dobrém, pak po zlém – naposledy minulý týden, když s tímto triem Evropská komise zahájila řízení pro neplnění povinností. Zatím bez výsledků, bezmála už dva roky. Trojice zemí z visegrádské čtyřky se stále staví na zadní kvůli přerozdělení žadatelů o azyl z migrační vlnou nejhůře zasažené Itálie a Řecka, na čemž se většinově shodli ministři vnitra v září 2015, i kvůli trvalému mechanismu řešení migrace a azylové politiky.

Na konferenci v Evropském parlamentu, kam den před summitem unijních lídrů svolal jeho předseda Antonio Tajani evropské politiky, zástupce unijních agentur i občanské společnosti, například švédský ministr pro migraci Morgan Johansson hovořil dokonce o sabotáži ze strany těchto zemí.

Evropská komise podle něj za ony dva roky předložila řadu návrhů, byť ne dokonalých. Ke shodě je podle jeho slov schopen dospět i Evropský parlament. „Problém je vždycky v radě,“namítal s odkazem na prezidenty a premiéry.

Své závazky plynoucí z povinných kvót sice splnila zatím jen Malta, ostatní země se ovšem buď již aktivně podílejí na přesídlování uprchlíků, nebo přinejmenším vyjádřily ochotu tak učinit. V souvislosti s rozhodnutím Evropské komise zahájit s trojicí zemí visegrádské skupiny řízení se ale dostal minulý týden doma pod palbu části opozice i slovenský premiér Robert Fico. Slovensko přijalo pouze o čtyři žadatele o azyl více než Česko, řízení se mu však vyhnulo. Opozice proto předsedu vlády obvinila, že potají kývl na závazek, který by byl v rozporu s dosavadním stanoviskem jeho kabinetu.

Fico něco takového nicméně rázně odmítl. Řízení se Slovenskem na rozdíl od ostatních zemí skupiny zřejmě nebylo zahájeno i proto, že oficiálně nabídlo v posledním roce alespoň jednou, že přijme určitý počet uprchlíků. Projevilo tak přinejmenším dobrou vůli podílet se na tomto řešení.

Unijní obrana bude

Vyostřené emoce v Bruselu v oficiálním zvacím dopise na summit mírnil předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf vrcholného unijního orgánu, jehož členy jsou hlavy států nebo předsedové jejich kabinetů. V dopise uvedl, že se vrací vnímání Unie jako řešení, nikoliv jako problému, a zdůraznil i roli národních vlád. K jistému uklidnění přispělo i to, že hned na začátku jednání lídrů EU figurovala méně konfliktní témata než rozdělení žadatelů o azyl, a to po- sílení spolupráce ve věci unijní obrany a prohloubení boje proti terorismu.

Prezidenti a premiéři se tak dohodli na ustavení stálé unijní obrany. Přesný mechanismus fungování není ještě zřejmý, podle šéfa rady Tuska do tří měsíců členské státy předloží seznam kritérií a závazků. „Je to historický krok, protože taková spolupráce umožní, aby se EU posunula k hluboké integraci obrany,“řekl na tiskové konferenci po prvním bloku jednání.

Unijní lídři se vedle toho shodli i na dokončení nového systému registrace lidí přijíždějících do EU z jiných zemí. „Kontroly budou ještě před jejich příjezdem, což je velmi důležité, protože budeme mít určitý čas na reakci a na kontrolu z hlediska bezpečnostního nebo migračního rizika,“upřesnil český premiér Bohuslav Sobotka s poukazem, že se EU v tomto inspirovala ve Spojených státech.

Summit také apeloval na to, aby společnosti stojící za sociálními médii vyvinuly nové nástroje k automatickému odhalení a odstranění materiálů propagujících terorismus. EU se na summitu zároveň rozhodla prodloužit ekonomické sankce uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi.

Poznámku k tématu čtěte na straně 10