Nesnadná, trnitá, dlouhá cesta k bohatství
Pavel Kohout srovnává Českou republiku s Německem. Toto srovnání je absurdní. Západ Německa má zcela jinou ekonomickou a politickou historii. Korektní srovnání je možné pouze s ostatními zeměmi v postkomunistickém prostoru Evropské unie. Ten byl v nedávné minulosti zcela zdecimován komunistickou diktaturou. Poté následovalo 25 let transformačních zlomů a s tím souvisejících sociálních a politických nejistot. Ještě potrvá dvě generace, než se to vyrovná.
Pokud bychom se chtěli srovnávat s Němci, tak pouze s těmi východními, kteří za komunismu byli na srovnatelné úrovni a jsou rovněž poznamenáni komunistickou diktaturou, jakož i transformačními nejistotami. V roce 2014 vytvářelo západní Německo 132 procent HDP na hlavu v průměru EU, východní Německo 93 procent, Česká republika 83 procent. Čili východní Němci jsou ekonomicky více podobní nám než západním Němcům. Totéž platí například v politických názorech, které mají východní Němci velmi podobné Čechům a radikálně se liší od západních Němců.
Na rozdíl od nás dostali východní Němci v roce 1990 vytouženou západoněmeckou marku. Čili: ,,Konec levné práce.“Tento krok byl zřejmě politicky nevyhnutelným opatřením ke sjednocení Německa. Ekonomicky ovšem představoval tsunami, která vtrhla do východoněmeckého hospodářství. Mzdové náklady vzrostly v průběhu roku 1990 na pětinásobek. Tomu ani trochu neodpovídala hospodářská produktivita, velká část firem zkrachovala. Nezaměstnanost byla celých 26 let transformačního období, a to navzdory obrovským peněžním transferům ze západu na východ, ve východním Německu více než dvakrát vyšší než v Česku. Ze západu na východ Německa se převalilo 1,2 bilionu eur. To odpovídá 55 státním rozpočtům ČR. V Česku se také nekonal masový exodus, na rozdíl od východoněmeckých zemí, což je spojeno s nízkou nezaměstnaností u nás a vysokou na východě Německa. Z východního Německa odešly na západ tři miliony mladých a kvalifikovaných lidí. Ve východních provinciích zůstala smutná městečka plná seniorů, kde po 18. hodině je ticho a prázdno. Dopisy jsou redakčně kráceny
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce