Medvědi, husy a malér

Ukazovat, jak změna klimatu komplikuje život ledních medvědů, už dnes vypadá jako tisíckrát obehraný příběh. Ale příroda nerespektuje přání novinářů informovat pořád o něčem novém. Život probíhá i ve starých kulisách. Ovšem polárním medvědům a jejich zvířecím sousedům klimatické změny stejně do starých kulis zase přidal něco nového.

Nejdříve stručné připomenutí maléru ledních medvědů: v důsledku oteplování ubývá arktického ledu, který zasahuje do moře a z něhož bílí huňáči loví tuleně. Když je ledu méně, medvědi se po něm nedostanou k tuleňům, a přicházejí o kořist.

EKOPOHLED

Výzkum publikovaný předloni v časopise Science potvrdil, že zoologové u medvědů zaznamenávají nižší aktivitu i nižší tělesnou teplotu, což v jejich případě odráží nedostatek potravy.

Nynější poznatky (pocházejí z výzkumu vedeného Norským polárním institutem a publikovaným v Journal of Animal Ecology) naznačují, že huňáči se dojídají hlavně vejci divokých hus. Těmi nepohrdli ani dřív, ale tuleni byli pokrmem lákavějším.

V hnízdišti divokých hus se medvědi nesmějí zbytečně loudat, aby dokázali spolykat uspokojivé množství energie. „Trvá jim asi třicet sekund, než najdou hnízdo, a šedesát sekund potřebují na snědení vajíček,“popsal Jouke Prop z nizozemské Univerzity v Groningenu.

Co to přinese? Vědci předpokládají, že když medvědi snědí víc husích vajec, vylíhne se méně opeřenců. Vždyť napadené hnízdiště může přijít až o devadesát procent ptáků. Mladými husami se však živí polární lišky, které jako predátoři udržují stabilitu dalších populací. Když budou mít lišky míň potravy, bude to mít vliv na ně i na jimi požírané živočichy. Divoké husy spásají trávu v tundře. Když jich bude méně, nějakým způsobem to ovlivní potravní zvyklosti sobů, kteří se tam také pasou…

Ubývající led tedy zřejmě povede k dalším změnám severského ekosystému. Bylo by příjemné věřit, že to budou změny k lepšímu. Bohužel důvod k takové víře nějak chybí.