Londýn: Občané EU, zůstaňte

Menšinová vláda

LONDÝN/PRAHA „Chtěla bych vás ubezpečit, že nikdo z občanů členských států Evropské unie nebude muset opustit zemi v okamžiku, kdy Spojené království odejde z Evropské unie. Chceme, abyste zůstali.“

S těmito slovy včera představila britská premiérka Theresa Mayová v parlamentu pozici své vlády v otázce budoucího postavení unijních občanů ve Velké Britá- nii poté, co země nejpozději za dva roky opustí EU.

Stalo se tak přesně týden poté, co v Bruselu začala oficiální jednání o podmínkách brexitu. Právě otázka budoucího postavení tří milionů unijních občanů ve Spojeném království a naopak milionu Britů ve státech EU je považována za nejdůležitější bod na samém úvodu rozhovorů.

V patnáctistránkovém dokumentu, který Londýn zaslal do Bruselu, je britská vláda připravena garantovat jim stejná práva jako britským občanům, včetně jejich plného zapojení do sociálního či zdravotního systému.

Včera představený návrh britské vlády je detailním rozpracováním stanoviska, jež Mayová poprvé představila na summitu členských států Evropské unie koncem minulého týdne.

Její slova ale tehdy umnoha evropských lídrů vyvolala zklamání. Například předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že nabíd-

Britští konzervativci premiérky Theresy Mayové včera podepsali dohodu o parlamentní spolupráci se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

Jejích 10 poslanců bude hlasovat v klíčových otázkách spolu s konzervativci a zajistí jim tak parlamentní většinu. Podpora se týká rozpočtu, záležitostí okolo brexitu či bezpečnostní politiky.

Za to získá DUP, která je nejsilnější stranou v Severním Irsku, během příštích dvou let miliardu liber, jež mají podpořit místní ekonomiku, infrastrukturu a zdravotnictví. čtk

ka Londýna zůstala za očekáváními.

Britové počítají s tím, že pokud budou chtít občané členských států Evropské unie získat status trvalého pobytu, budou se muset podrobit přezkumu vlastní minulosti, aby se tak vyloučilo jejich případné zapojení do kriminálních aktivit.

Stejně tak má platit, že občané EU, kteří se na území Spojeného království dopustí opakovaných nebo obzvlášť závažných trestných činů, mají být rychleji vyhoštěni ze země.

Spor o unijní soud přetrvává

Pokud jde o postavení evropských občanů v Británii, spočívá největší neshoda v případné pravomoci Soudního dvora Evropské unie rozhodovat ve sporech mezi nimi a britskými úřady.

Zatímco Brusel trvá na tom, aby se občané sedmadvacítky i nadále mohli odvolávat k unijnímu soudu, je něco takového pro britskou vládu nepřijatelné. Londýn argumentuje tím, že jedním z hlavních cílů brexitu bylo získání plné suverenity, a to i v justičních záležitostech. Ministr pro záležitosti brexitu David Davis o ví- kendu pro BBC naznačil, že řešení by mohlo spočívat v podobě zavedení „arbitrážní dohody“, jež by pak byla součástí přechodných ustanovení.

Davis rovněž prohlásil, že jeho vláda bude usilovat o to, aby britští občané neztratili účast na stávajícím systému evropského zdravotního pojištění.

Pokud by na to ovšem Brusel odmítal přistoupit, je Londýn dle ministra pro brexit připraven uhradit roční náklady ve výši 155 milionů liber z vlastního rozpočtu. Cílem má být, aby Britové cestující na kontinent nepocítili žádné změny, pokud jde o jejich zdravotní pojištění.

Davis také prohlásil, že očekává, že „německý automobilový průmysl, bavorští a francouzští farmáři, italští výrobci bílého zboží“vytvoří tlak na evropské lídry, aby chtěli uzavřít s Velkou Británií obchodní dohodu, neboť nyní činí jejich přebytek ve vzájemné bilanci šedesát miliard liber.

Občané Evropské unie žijící ve Spojeném království nepřetržitě pět let, mají mít po brexitu stejné postavení jako domácí obyvatelé. Ti, kteří přijdou později, budou mít možnost požádat po pěti letech o právo se v zemi trvale usadit.