Víkend se Siggim Popem

Bratrská spolupráce stran napříč Evropou může být hodně ošidná. Bývaly doby, kdy návštěva nějakého většího a známějšího bratra mohla českým stranám jen pomoci. Skalním voličům mohlo imponovat, s kým že si to lídr strany jejich srdce tyká, těm ostatním to alespoň bylo jedno. Mirek Topolánek si takto svého času do Prahy pozval bývalého britského premiéra Johna Majora, Jiřímu Paroubkovi píchl jiný významný expolitik – někdejší německý kancléř Gerhard Schröder.

S ním bývalo veselo. V roce 2006 vystoupal německý host s Jiřím na Říp, kde na znamení družby posvačil pivo a párek. Jiná zažloutlá fotografie z roku 2009 zachytila „soudruha bossů“(Schröder měl díky náklonnosti k manažerům velkých firem přezdívku Genosse der Bosse) při popíjení piva a becherovky v Obecním domě. A do třetice – stejný rok v Otrokovicích Schröder s oranžovou šerpou kolem krku nabádal k dodržování práv zaměstnanců.

Byla to přehlídka pokrytectví. Zatímco „buldozer“Jiří v čele ČSSD vedl volební kampaň, jeho přítel Gerhard už v té době zastával vysoký manažerský post v dceřiné firmě Gazpromu a pobíral plat jako poradce banky Rothschild i libyjského státního investičního fondu. Čili přítel našeho Jiřího, ale zároveň kamarád Putina a Kad- dáfího. Tím už se Schröder u nás pochopitelně nechlubil.

O tomto víkendu v rámci sociálnědemokratické družby dorazil do Prahy za novým volebním lídrem ČSSD Lubomírem Zaorálkem německýministr zahraničí Sigmar Gabriel. Formálně šlo o setkání dvou šéfdiplomatů, stranickou družbu ale nešlo přehlédnout. Gabriel zajel do Berouna a společně se Zaorálkem zahájil Velkou cenu ve skateboardingu. To zrovna není typická agenda ministra zahraničí. Ostatně i Zaorálek si pochvaloval „velmi silný přátelský a neformální charakter“.

Těžko říct, co si ČSSD od Gabriela slibovala. Faktem je, že na získávání mladých voličů měl Gabriel kdysi i aprobaci. V rámci SDP působil jako pověřenec pro popkulturu, což mu vyneslo vtipnou přezdívku Siggi Pop. Již méně výhodná je pro ČSSD Gabrielova pozice ve vlastní straně. Počátkem roku musel ustoupit Martinu Schulzovi, který se stal šéfem partaje a kandidátem na kancléře. A současný post dostal Gabriel za útěchu proto, že se bývalý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier stal prezidentem. Gabriel je typem politika, který je pěšákem v poli.

A umí říkat to, co strana potřebuje. Někdejší „vítač“uprchlíků je dnes pro závazné limity počtu migrantů, které je Německo schopné přijmout. A intelektuál Zaorálek, jenž na cestách louská Kacířské eseje Jana Patočky, vystřídal obhajobu evropského projektu za opakování, proč tu žádné kvóty nechceme. Siggi a Luboš se nakonec shodnou. Bohužel ale v tom, že oba říkají věci, o kterých by jen tak mezi sebou u piva možná raději smlčeli.

Těžko říct, co si ČSSD od Gabriela slibovala. Faktem je, že na získávání mladých voličů měl Gabriel kdysi i aprobaci. V rámci SPD působil jako pověřenec pro popkulturu, což mu vyneslo vtipnou přezdívku Siggi Pop.