Versailles u Šimona a Judy

Velká moteta jsou spojena s hudbou barokní Francie, konkrétně s královskou kaplí ve Versailles. Zde tento hudební útvar pro dva sbory, orchestr a sólisty vznikl nejprve výhradně pro potřeby krále Slunce, teprve později se provozoval i mimo královský dvůr.

REZONANCE

V úterý 11. července si v rámci festivalu Letní slavnosti staré hudby budeme moci poslechnout velká moteta Michela-Richarda de Lalanda, skladatele, varhaníka a ředitele kůru královské kaple Ludvíka XIV. De Lalande, který měl na starosti veškerou liturgickou hudbu královské kaple, je znám především velkými motety, kterých se zachovalo sedm desítek. Praha uslyší to nejautentičtější provedení – v podání sboru Les Pages & Les Chantres z versailleského Centra barokní hudby a orchestru Collegium Marianum. Oba soubory bude řídit Olivier Schneebeli, který Les Pages & Les Chantres vede od roku 1991. Jako sólisté vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy francouzská sopranistka Chantal Santon-Jeffery, belgický tenorista Reinoud Van Mechelen, francouzský tenorista François Joron a argentinský barytonista Lisandro Abadie.

De Lalandova moteta zaznějí v Praze v novodobé premiéře. Z velkých motet – a to i nejznámějších skladatelů jako Lully, Rameau či de Lalande – nejsou podle Benoita Dratwického, ředitele Centra barokní hudby ve Versailles, dosud vydány dvě třetiny. Podobné je to i s barokními operami či komorními skladbami komponovanými pro francouzský královský dvůr 18. století.

Úvodní koncert festivalu bude vlastně obsahově nejzávažnější, věnovaný duchovním skladbám, ostatní, lehčí, již zaznějí letně a slavnostně. Ať již komorní koncerty, ve Strahovském klášteře (17. 7.) sestavený z virtuózních skladeb pro violu da gamba či Břevnovském klášteře (20. 7.) věnovaný cembalu, nebo ostatní koncerty s orchestry a sólisty slibují výbornou hudbu ve špičkovém provedení, a navíc nás seznámí s repertoárem zřídka slýchaným.