České deště pro Německo
Vydatné srážky, které zasáhly Čechy, s letošním suchem nepomohou. Voda se u nás nezdrží
PRAHA Ještě na začátku týdne republiku nejvíc trápilo sucho. Včera naopak Česko zasáhly intenzivní deště. Dokumentují dlouhodobé prognózy odborníků, že extrémních epizod bude i u nás přibývat. „Sucho a povodně jsou dvě strany jedné mince. Sucho a velká voda se musí brát jako jeden celek,“říká Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, který se podílí na projektu Intersucho.cz.
Vydatné deště by přitom neměly lidi mást. Se suchem, které trápí především zemědělce, totiž nepomohou. A to ani přesto, že počasí by v příštích dnech nemělo vykazovat extrémně vysoké teploty bez srážek. „Srážky jsou sice intenzivní, ale voda se nestihne vsáknout, všechno steče po povrchu, což způsobuje lokální povodně. Už teď je velký deficit vody v půdě a ten se nestihne dosytit. Deficit je značný hlavně v jižní části republiky, jak na Moravě, tak v Čechách,“sdělil LN Petr Štěpánek, rovněž z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Odtéká nám k sousedům
České republice se říká střecha Evropy. Voda, která sem spadne a nestačí se zachytit, odteče k sousedům. To je mimo jiné i pozůstatek působení komunistického režimu, který razil trend scelování pozemků; vytratily se tak meze a remízky, které vodu zachytávají, zmizely mokřady. Vodu navíc není odkud brát, musíme si vysta- čit s tím, co naprší nebo nasněží. Letošní sněhová pokrývka navíc nebyla tak dostatečná, aby se zásoby spodní vody zaplnily. I teď se očekává, že spadlou vodu budou odvádět toky povodí Vltavy, Berounky a Labe do Německa.
„Sucho je způsobené více problémy. Klesá hladina podzemních vod a nedoplňuje se. Dlouhodobá vodní bilance je záporná a stavy podzemních vod jsou čím dál níž. Už dnes je ve studnách vidět, že vody je méně. Celý systém se tím stává náchylnější na jakékoliv problémy. Jakmile se objeví delší doba bez srážek, okamžitě se to začne projevovat epizodami sucha. Nezadržujeme vodu v krajině,“vysvětluje Štěpánek.
S tím vším souvisí také špatné hospodaření s půdou. Na českých polích se dokola točí především tři plodiny – řepka, pšenice a kukuřice. A to půdu vyčerpává. Chybí jí navíc organická složka.
„Prakticky v celé Evropě, s výjimkou části Rakouska s tradičním hospodařením, ubývá orga-
V pátek 30. 6. má být oblačno až polojasno, během dne místy přeháňky, zejména na horách. Ojediněle bouřky. Teploty dosáhnou 20 až 24 °C, na jihovýchodě až 27 °C.
V sobotu 1. 7. bude převážně oblačno, zpočátku ojediněle, během dne místy déšť nebo přeháňky. Ojediněle bouřky, zejména na východě. Nejvyšší denní teploty 19 až 23 °C. nická složka. Hlavní způsob vazby vody je přitom na organiku, která je mezi částicemi půdy. Když jsme přešli na průmyslový způsob zemědělství, který zvýšil výnosy a celý proces usnadnil, všude v Evropě se půda proměnila. Je tužená, krustovitá a má v sobě méně života,“poznamenal v rozhovoru pro LN geolog a ekolog Václav Cílek.
Teplotně průměrný červenec
Kvůli vydatným až extrémním dešťům včera hrozilo podemletí krajnic a mostů. Další extrémní počasí by však nemělo podle Petra Dvořáka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) následovat. „V příštích dnech budou místy přeháňky, ojediněle bouřky,“tvrdí Dvořák. Morava navíc zůstane ušetřena, vydatné srážky z Čech se tam nepřesunou.
Podle předpovědi ČHMÚ bude období do 23. července teplotně průměrné. Nejteplejší počasí zažíváme v prvním týdnu od 26. června do 2. července, v dalších třech
V neděli 2. 7. očekávají meteorologové oblačno až zataženo místy s deštěm nebo přeháňky. Nejvyšší denní teploty 16 až 20 °C.
V pondělí 3. 7. má být oblačno až polojasno, místy přeháňky. Nejvyšší denní teploty 18 až 22 °C.
Až od úterka do čtvrtka bude tepleji, zpočátku oblačno až polojasno, místy přeháňky. Denní teploty dosáhnou 23 až 28 °C. týdnech by se měly teploty přiblížit dlouhodobým průměrům. Co se srážek týče, první dva červencové týdny by měly být nadprůměrné.
Podle Dvořáka je podobný typ srážek, jako zasáhl Čechy včera, pro toto období běžný. „Můžeme si to představit jako oblast nižšího tlaku, která je nad námi, ze všech stran sem stéká vzduch, který je následně vytlačován do výšky. Tento výstupní pohyb vzduchu potom způsobuje vznik oblačnosti a srážek,“vysvětluje Dvořák. A dodává, že podpovrchové vody se nezvednou, naopak ty povrchové budou stoupat. Velké povodně by nicméně ze srážek vzniknout neměly, problémy by měly být lokální, na menších tocích.
Na sucho jsme zapomněli
Na povodně je ale Česko dlouhodobě připravené. Například Praha neměla před rokem 2002 účinný protipovodňový systém, pětisetletá voda ale urychlila výstavbu bariér. Podobně by se měla republika popasovat i se suchem, které se dlouho ignorovalo. „V posledních padesáti z námi podrobně zdokumentovaných 500 let výrazně přibývá suchých epizod. Navíc od roku 2000 do roku 2015 nebyl ani jeden rok, který by se obešel bez výskytu jednoho z obou extrémů. Buď bylo sucho, nebo povodně, nebo bylo v jeden rok dokonce obojí. Pokud budeme dělat adaptační strategii na sucho, musíme ji současně dělat na povodně a naopak,“říká Žalud.
S přispěním Jakuba Mészarose