Investice státu spadly na desetileté minimum

Veřejné zakázky v roce 2016

PRAHA Řidiči, kteří loni v létě potřebovali projet dálnici z Prahy na Brno, by si to určitě netipli. Ale z oficiálních ministerských čísel jasně vyplývá, že rok 2016 patřil v dějinách stavebních zakázek na špičku hladových let.

Dojem, že se infrastruktura buduje o sto šest, vyvolávala jen potřeba rychle dočerpat unijní dotace, ale většina subvencí plynula na opravy stávajících tras nebo silnice nižších tříd. Kilometry nových dálnic téměř nevznikaly.

Útlum se týkal celého segmentu veřejných investic. „Ve vztahu k HDP poklesl rozsah trhu o více než dvě procenta na 10,31 procenta. To je hodnota nejnižší od roku 2006, od kdy se tento ukazatel sleduje,“sdělil LN Vilém Frček z tis- kového odboru ministerstva pro místní rozvoj. Státní zakázky se propadly kombinací dvou faktorů. Jednak soukromý sektor hodně rostl, čímž výkonnost domácí ekonomiky hnal vzhůru, takže vytvářel vyšší srovnávací hladinu. Současně ale výrazně ubylo peněz, které veřejná správa do investic pustila – bylo jich o skoro sto miliard méně.

To je velmi smutná zpráva ve chvíli, kdy se zvolna ale jistě blíží moment ztenčení přílivu bruselských subvencí, a současně stále není většina české dálniční, železniční nebo vodní infrastruktury dostavěná. V mnoha případech ani po dvaceti letech vleklého byrokratického pinožení.

Stavbaři hlásí, že v letošním roce už jim práce přibylo, jenomže celkový optimismus kalí fakt, že jde především o bytové domy, kancelářské budovy nebo haly. Neboli projekty privátních investorů. Takovéhle pozemní stavby ve srovnání s loňskými prvními pěti měsíci poskočily o 7,9 procenta nahoru.

Jenomže pohled na inženýrské stavby, což je právě dopravní nebo energetická infrastruktura, už tolik radosti nenabízí. Tahle oblast hlásí další klesání, o 2,3 procenta. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že letos a v dalším roce už bude lépe, protože rezervoár evropské podpory je naplněný.

„Stále je však velkou otázkou, zda se státu konečně podaří výstavbu infrastruktury restartovat. Zvlášť, když o peníze až tak nejde. Problémem je hlavně nepřipravenost projektů,“říká k tomu analytik ČSOB Petr Dufek. A vůbec nejrozšířenější překážkou jsou nevykoupené pozemky. Dohoda státu s vlastníky vázne, majitelé často doufají, že odkládáním získají lepší cenu. Pak dojde na vyvlastnění a celá akce se zasekne u soudu.

Polovina špatně

Projektový deficit ve stavebnictví jdou ruku v ruce ještě s jedním neduhem. Speciálně tohoto oboru se týká zjištění, které vyplynulo z loňských kontrolministerstva financí. Zaměřovaly se mimo jiné na to, jak veřejní zadavatelé zvládají tendry. V prověřovaném vzorku došlo k porušení zákona u 45,19 procenta zakázek.

Něco z toho jsou významné přešlapy, něco formální pochybení. Ve výsledku ale i zdánlivá prkoti- na může celý tendr shodit. Protože právě na formalitách velmi často napadají zakázku ti, kdo s ní nesouhlasí, či firmy, které neuspěly ve výběrovém řízení. Antimonopolní úřad pak tendr zruší a byrokratické kolečko začne nanovo.

„Dodržování zákona o veřejných zakázkách je z dlouhodobého hlediska problematické. V mnoha případech se jedná o několik druhů pochybení najednou a jako nejvíce problematické se také dlouhodobě jeví tendry na stavební práce a dodávky,“řekla LN Michaela Tesařová z tiskového odboru ministerstva financí.

K velkým potížím patří třeba diskriminační nastavení podmínek zakázky nebo zvláště u staveb dodatečné navyšování ceny, aniž by k tomu byl zákonný důvod.

45,19% zakázek z těch, které loni kontrolovalo ministerstvo financí, obsahovalo porušení zákona ze strany zadavatele.

Největší problémy vykazují stavební práce a dodávky. K nejčastějším chybám patří třeba nastavení diskriminačních výběrových podmínek či navyšování ceny o dodatečné práce.

10,31% činil loni objem veřejných investic ve vztahu k českému HDP. Jde o nejnižší hodnotu od roku 2006, od kdy se tento ukazatel sleduje.

V absolutních číslech je to meziroční propad o bezmála sto miliard korun.