Bitva o dotační vzoreček

Výpočet peněz pro „chudé“Česko zvýhodňuje. Teď mu hrozí, že přijde o miliardy z fondů EU

PRAHA/BRUSEL Heslo „dohnat a předehnat“bylo jedním ze sloganů, kterými se východní blok v čele se Sovětským svazem kdysi snažil přiblížit bohatému Západu.

Minimálně první část hesla platí ale v Evropské unii dodnes – až 70 procent všech dotací má sloužit k financování takzvané politiky soudržnosti, pro niž se vžil francouzský termín koheze. Jinými slovy k transferům, pomocí nichž se chudší regiony EU více přiblíží těm bohatším.

Až do roku 2020 je čerpání peněz z Bruselu jasně nalinkované. Po letních prázdninách se ale boj o dotace pro „chudé“rozhoří nanovo.

Evropská komise má v říjnu předložit svou představu, podle jakého klíče se strukturální a investiční fondy budou rozdělovat po roce 2020, kdy startuje nový sedmiletý rozpočet EU. Do konce letošního roku by pak měl být na stole legislativní návrh, který doputuje do Evropského parlamentu.

Na první pohled jde o nudnou tahanici o vzoreček, podle něhož se balík dotací pro méně rozvinuté regiony vypočítává. Jenže pro Česko, které současný systém zvýhodňuje, není spor o matematickou formuli jen v čistě teoretické rovině.

Pokud dojde ke změně pravidel výpočtu, v příští unijní sedmiletce bychom jako dosavadní druhý největší čistý příjemce dotací v rámci celé EU mohli přijít o desítky až stovky miliard korun z Bruselu.

Na vině je lobby některých zemí, které se současným transferem mezi bohatými a chudými v EU nejsou spokojeny.

Zejména jižní státy Unie jako Itálie, Španělsko a Řecko totiž tlačí na to, aby nový vzoreček zohlednil víc než jen jediný ukazatel. Tím je až doposud regionální hrubý domácí produkt, navíc dosazený na základě zastaralých dat. Třeba současný dotační model vychází z údajů z roku 2010. Česko na tom vydělalo, protože mezi bohatými regiony (nad 90 procent průměru EU) se ocitla jen Praha.

Aktuální čísla ale ukazují, že v „chudé zóně“(pod 75 procent průměru celé Unie), kam proudí dotace bruselského eráru, už ve skutečnosti nejsou ani střední Čechy, Vysočina, jižní Morava, jižní Čechy a Plzeňsko.

Nejde ale jen o čerstvější data, z nichž se bude vycházet. Kritérií bude pravděpodobně víc než jen údaj o výši HDP v krajích. Pro Česko by tak nový vzoreček již nebyl tak výhodný.

„Do politiky soudržnosti se dostane řada regionů ze západu Evropy, které tam předtím nebyly. Celkový balík přitom zůstane stejný, takže i na české regiony připadne ve výsledku méně,“varuje europoslanec Stanislav Polčák

(STAN), místopředseda Výboru pro regionální rozvoj v evropské sněmovně.

Index od nobelistů

Novým kritériem by se namísto hrubého domácího produktu mohl v představách Evropské komise stát index sociálního pokroku (SPI), za nímž stojí tři nositelé Nobelovy ceny za ekonomii – Douglass North, Amartya Sen a Joseph Stiglitz. Jejich index, který kombinuje 12 kategorií, zohledňuje třeba také dostupnost lékařské péče, kvalitu ovzduší, přístup ke vzdělání nebo důvěru v politiku.

A ukazuje o dost jinou mapu „chudoby“v Evropské unii, než je prosté poměřování regionálního HDP.

Stejně jako většina krajů v Česku je na tom podle SPI severní a střední Itálie nebo třeba francouzská Pikardie. Tedy regiony, které dnes peníze z EU na soudržnost nepobírají, nově by ale na ně nárok měly.

Podle Polčáka je proto nutné dát najevo, že současný model dobře funguje a není ho třeba měnit. „Oslabování kritérií není v českém národním zájmu. Čím více bude nových proměnných, tím bude systém méně přehledný,“upozorňuje europoslanec.

Transfery mohou skončit

Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová pak varovala, že transfery mezi bohatými a chudšími zeměmi EU mohou po roce 2020 zcela skončit. „Jedním ze scénářů, které Komise představila, je možnost, že regionální politika bude věcí členských států. A možná budeme i nově definovat, jestli mají být peníze vypláceny jako dotace, nebo jako půjčky,“vysvětlila nedávno Jourová.

Výše peněz z Bruselu, o níž se na podzim rozběhne nové kolo debat, každopádně není tím nejpalčivějším problémem Česka. Otázka je, zda se nám dotace vůbec podaří utratit.

Zatímco loni úřady hrdě hlásily, že z balíku na léta 2007–2013 zbyly jen drobné, čerpání z rozpočtu na léta 2014–2020 vázne. Z celkového objemu 650 miliard korun Brusel Česku proplatil zatím jen 4,4 procenta.