Francie ustupuje od jádra

PAŘÍŽ/PRAHA Zákon o přechodu k obnovitelným zdrojům sice už francouzský parlament schválil v srpnu 2015, až do včerejška ale nebylo jasné, jak ambiciózních cílů dosáhnout. Nový prezident Emmanuel Macron je však hodlá dodržet a jeho ministr pro životní prostředí Nicolas Hulot včera přiblížil, jak.

Země, kde až dosud zajišťují 75 procent výroby energie jaderné elektrárny, uzavře sedmnáct reaktorů, oznámil včera Hulot v rozhovoru pro rádio RTL. „Zavřeme jistý počet reaktorů, bude jich asi až sedmnáct,“prohlásil ministr. „Každý reaktor je ve velice odlišné ekonomické, sociální i bezpečnostní situaci, je třeba se na to ještě podívat,“doplnil opatrně.

Cílem je, aby podíl energie z jádra do roku 2025 klesl na 50 procent. Podle deníku Le Monde se Hulot drží při zemi, jeho plán je ale realistický (například organizace Greenpeace mluví o potřebě uzavření 27 až 31 reaktorů).

Předtím, než si ho Macron vybral do vlády, působil Hulot dlouhá léta jako ekologický aktivista a před pěti lety se dokonce ucházel o kandidaturu do Elysejského paláce. Letos se ale postavil za Macrona, který mu po svém zvolení svěřil důležité ministerstvo. Po oznámení, že Hulot vstupuje do vlády, klesly v květnu akcie francouzské energetické společnosti EDF. Firma včera Hulotova slova nekomentovala.

Zastaralé elektrárny

Francie nyní provozuje 58 reaktorů v celkem devatenácti jaderných elektrárnách a podle odborníků nebude snadné výše uvedeného cíle dosáhnout. Těžba uhlí je v zemi na ústupu a vyššímu využití energie ze slunce a větru bránily až dosud technologické pře-

58 reaktorů 19 jaderných elektrárnách

kážky, spojené zejména se skladováním energie. Stávající elektrárny jsou ale už v některých případech zralé na odstavení. Týká se to zejména dvou reaktorů v al- saském Fessenheimu, který v prezidentské kampani před pěti lety sliboval zavřít už François Hollande. Fessenheim byl spuštěn už v roce 1977. Svůj slib Hollande nakonec splnil jen částečně – letos v dubnu sice vydal dekret o uzavření elektrárny, to je ale podmíněno spuštěním dalšího reaktoru ve Flamanville. Tato elek- trárna přitom začne fungovat nejdříve v roce 2019. Prodloužení životnosti dalších by si pak vyžádalo obrovské investice ze státní pokladny.

Snížit o třetinu podíl energie z atomů nebude pro Francii snadné. Využití uhlí v zemi klesá a u energií ze slunce a větru vědci dosud nevyřešili problémy se skladováním.

Prémie na ekologicky šetrná auta

Hulot také včera oznámil opatření, které by mělo zlepšit ovzduší v zemi sužované častým smogem. Vláda chystá zavedení finanční prémie, svého druhu šrotovného, na nákup ekologicky čistých automobilů. „Bylo by dobré, kdyby byla zavedena v roce 2018,“řekl ministr.

Finanční podporu, jejíž výše zatím nebyla oznámena, by měly dostat domácnosti, které vlastní dieselový vůz vyrobený před rokem 1997 nebo benzinový z doby před rokem 2001. Hulot upřesnil, že

Francouzská vláda chystá zavedení finanční prémie, svého druhu šrotovného, na nákup ekologicky čistých automobilů

výše prémie by se neměla lišit, ať už si zákazník koupí nový, nebo ojetý elektromobil.

Francouzský ministr, který dlouhodobě neskrývá antipatie vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, také odpovídal na otázku, zda si s ním potřese rukou v Elysejském paláci. „Půjdu tam, na víc se mě ale už neptejte,“prohlásil. Hulot v minulosti řekl, že Trumpův plán odstoupit od Pařížské klimatické dohody jen zhorší situaci a že je to zločin.

Trump přijede do Paříže v pátek na oslavy státního svátku Dobytí Bastily. Macron plánuje, že se ho znovu pokusí přesvědčit, aby změnil názor a USA dohodu, jíž podepsala drtivá většina států, neopouštěly. Na summitu G20 se mu to nepodařilo.