Britské školy děsí odliv lidí i peněz

Patří k nejlepším z nejlepších a o tom, že na nich budou moci studovat nebo učit, sní zástupy nadaných po celém světě. I ty nejvěhlasnější z britských univerzit ale po loňském referendu jímá hrůza z toho, co bude po odchodu Spojeného království z Evropské unie. Nejen londýnská City, finanční srdce Evropy, ale právě i prestižní vysoké školy, na něž ročně míří tisíce studentů ze zbývající sedmadvacítky, si uvědomují, že to, v jaké podobě se podaří vyjednat podmínky brexitu a jak moc „tvrdý“bude, ovlivní i jejich budoucnost.

Na ten horší z možných scénářů se přitom, zdá se, už nyní připravuje třeba londýnská King‘s College. Vedení univerzity na sklonku uplynulého týdne oznámilo, že zvažuje otevření nového univerzitního kampusu v saské metropoli Drážďanech.

S tamní technickou univerzitou úzce spolupracuje od roku 2015 a školy vedle jiného nabízí společné doktorské programy, kdy student tráví jistý čas na obou univerzitách. Právě Německo by tak mohlo podle King‘s College hostit její první „satelitní“kampus v kontinentální Evropě.

Jednání jsou podle obou univerzit sice teprve na začátku, na obou stranách je ale o projekt velký zájem. Zvlášť na britské straně totiž panují obavy ze zeštíhlení rozpočtu po brexitu, odlivu studentů a vyučujících i třeba konce možností účastnit se výměnných studijních a výzkumných programů. Vše dohromady by se pak mohlo nepříjemně projevit i na kvalitě studia a výzkumu. Ne náhodou byli právě akademici před loňským referendem jedněmi z nejhlasitějších kritiků brexitu.

Oznámení z londýnské univerzity přichází zrovna v době, kdy se zbytek sedmadvacítky tváří nevlídně na dosavadní návrhy Londýna, jak naložit s osudy tří milionů lidí z dalších zemí Unie, mezi nimi také asi 40 tisíc Čechů, po odchodu ostrovního království z EU. Ten se očekává do jara 2019.

Britská premiérka Theresa Mayová na konci června uvedla, že cizinci, kteří do brexitu přesáhnou pět let pobytu v zemi, budou mít právo na zisk jisté formy trvalého pobytu. Ti, kteří tam v té době budou pobývat kratší čas, prý budou moci zůstat, dokud pětiletého období nedosáhnou.

Cambridge: Počet přihlášek z EU klesl o 15 procent

Londýnská King‘s College přitom není jediná univerzita, která zvažuje otevření nového kampusu v pevninské Evropě. Také několik dalších škol, mezi nimi Warwická či Oxfordská univerzi- ta, již dříve uvedly, že pracují s nabídkou zřídit satelitní kampusy třeba v Paříži.

Británie je po Německu druhým největším příjemcem peněz z unijního rozpočtu na výzkum. A závisí na nich i skutečně prestižní univerzity. Třeba ta v Cambridge získává na 17 procent z rozpočtu na výzkum právě z EU.

Už nyní tam přitom poklesl počet studentů hlásících se ke studiu ze zbytku Evropy. V prosinci, tedy půl roku po referendu, univerzita oznámila, že se počet přihlášek z unijních zemí snížil téměř o 15 procent. Jak její vedení uvedlo v dokumentu, jenž před časem adresovalo britskému parlamentu, očekává, že počet studentů z ostatních zemí Unie po brexitu klesne až o dvě třetiny.

Důvod je především jeden. Dnes totiž studenti ze zbytku EU platí stejné školné jako jejich britští spolužáci. Po odchodu Spojeného království z Unie budou ale platit stejně jako zahraniční studenti z třetích zemí, což může být i dvojnásobek.

Obavy vyvolává i hrozba, že britské univerzity s tvrdým odchodem země z EU ztratí také právo účastnit se výměnných programů, mezi jinými i toho patrně vůbec nejznámějšího: Eras- mu. V posledních letech ho využilo na 15 tisíc britských studentů ročně.

„Británii nesmírně záleží na tom, aby v Erasmu zůstala aktivní a aby zůstal zachován přístup na její univerzity,“uvedla pro LN europoslankyně Michaela Šojdrová, která je jediným českým zástupcem ve Výboru pro kulturu a vzdělávání. Právě do jeho agendy Erasmus spadá. Podle Šojdrové je zájem o zachování britské účasti opětovaný i na opačné straně u zbývající sedmadvacítky.

„Zjednodušený pohyb bez překážek pro učitele a studenty mezi EU a Británií je jednoznačně priorita,“dodala s tím, že v nadcházejících měsících bude i to jedním ze zásadních témat na půdě Evropského parlamentu.

Spojené království je dnes čtvrtým nejčastějším cílem českých studentů na Erasmu. Za posledních deset let jich tam vyjelo na 5400. Víc jich míří jen do Německa, Francie a Španělska.

Británii nesmírně záleží na tom, aby v Erasmu zůstala aktivní a aby zůstal zachován přístup na její univerzity.