Hrozba skryté koalice
Změna spojenectví KDU a STAN v sobě nese riziko, že nový model někdo napadne u soudu jako snahu obejít klauzuli o procentech, která je třeba v boji o sněmovnu získat.
PRAHA Jsou to průzkumy preferencí, které zažehly strach u lidovců, že by se ve volební koalici s hnutím STAN nemuseli dostat do sněmovny. Protože koalice musí získat 10 procent voličů. Lidovci se teď proto snaží přesvědčit Starosty, aby se spokojili s místy na kandidátkách křesťanských demokratů. Pak by potřeba překročit deset procent padla, stačilo by pět. Ani v takovém případě by se ale strany strachu úplně nezbavily a stále by je děsila dvouciferná hranice.
Pokud by ji nepřekročili, mohl by se někdo začít ohánět Ústavním soudem. „Teoreticky je to napadnutelné jako skrytá koalice. Pokud bychom dopadli pod deset procent, mohlo by to znamenat riziko přezkumu. Nejprve by to zkoumal Nejvyšší správní soud, pak případně soud Ústavní,“míní europoslanec za hnutí STAN a advokát Stanislav Polčák.
Hnutí se tím zabývalo už v případě spolupráce s TOP 09, při níž stranu doplnili Starostové na jejích kandidátkách. Otázka ústavnosti nikdy nepřišla na přetřes. Protože TOP 09 s podporou Staros- tů, jak se jejich spojení nazývalo, vždy dosáhlo lepšího výsledku než zmíněných deset procent. „Právní jistotou toho řešení nadšený nejsem. Pokud by se model spolupráce s lidovci měnil, prosazoval bych, aby kandidátní listina nesla v záhlaví pouze název KDU-ČSL a naši lidé na ní byli v pozici nestraníků. Tím by všechno mohlo zůstat stejné, kandidátky i program, a odpadlo by riziko skryté koalice,“dodává Polčák.
Zákon to umožňuje
Odborníci na ústavní právo, které oslovily LN, se nicméně shodují, že pokud by někdo stížnost na skrytou koalici po volbách skutečně podal, nejspíš by neuspěl.
„Rozhodující je, jak budou vypadat listiny, které se dávají k registraci v jednotlivých krajích,“míní Aleš Gerloch, ústavní právník z Univerzity Karlovy. Lidovci a Starostové tak mají stále čas na to, aby formu spolupráce změnili.
Pokud podají kandidátky jako duo v koalici, budou potřebovat deset procent. Pokud kandidátku podá KDU-ČSL doplněná o členy STAN, stačit bude pět. Na podávání mají přitom strany ještě čas, zaregistrovat je musí na ministerstvu vnitra do 15. srpna.
Cestou otevření listiny pro ideově blízké kolegy jde letos už ODS, která k sobě přizvala Soukromníky. Podobně TOP 09 vytvoří společnou kandidátku se stranou LES Martina Bursíka.
„Podle volebního zákona mohou kandidovat na kandidátních listinách nestraníci i příslušníci jiných stran. S pojmem skrytá koalice se moc nepracuje, protože máme poměrně liberální systém. Je to spíš o formálních záležitostech,“vysvětluje Gerloch.
S tím souhlasí i další odborník na ústavní právo Ondřej Preuss. „Napadnout to samozřejmě lze, ale asi by to nebylo úspěšné. Podobný model se u nás používá opakovaně. Formálně to není koalice, ale kandidátka jedné strany, na kterou umožní zařadit i členy jiné politické strany. Zákon to umožňuje a nepovažuje to za koalici. Musely by to být výslovně dvě strany, které by kandidátku registrovaly,“tvrdí Preuss.
Dědictví opoziční smlouvy
Nutnost, aby strany kandidující v koalici dosáhly násobku pěti procent podle toho, kolik se jich spojí, vznikla při volební reformě v roce 2000. Přišli s ní aktéři opoziční smlouvy, tedy ČSSD a ODS. Nový volební zákon podle jejich režie nahrával velkým stranám. Například už při zisku 35 procent hlasů by bylo možné sestavit většinovou vládu. Tehdy dominantní ČSSD a ODS se tak chtěly udržet u moci.
Ústavní soud většinu nových opatření z novely volebního zákona zrušil poté, co ji napadl prezident Václav Havel, který se ji snažil zastavit už vetem. Povinnost, aby strany v koalici své nutné procentní zisky násobily, ale zůstala. „Byla to jedna z mála věcí, které Ústavní soud zanechal a řekl, že to je možná nevhodné, ale není to protiústavní,“popisuje Preuss.
On i Gerloch se shodují, že toto ustanovení vzniklo účelově proti tehdejší čtyřkoalici, složené z lidovců, Unie svobody, Demokratické unie a ODA.
„Argumentace, že jsou touto povinností koalice znevýhodňovány, není přesná. I když to bylo namířeno proti čtyřkoalici, smyslem naopak bylo zrušit zvýhodnění koalic,“doplňuje Gerloch.