Láska k bankovkám

Jak se odnaučíme milovat tlustou peněženku

Většina z nás dnes v kapse nosí v podobě mobilního telefonu přibližně stokrát výkonnější počítač, než byl ten, který řídil přistání člověka na Měsíci. Vedle prohlížení, posílání a sdílení roztomilých foteček nebo jiného veskrze užitečného obsahu je můžeme už i v Česku použít také k výběru hotových papírových peněz z bankomatů. Supertechnologie 21. století se tak v kombinaci s nejzabezpečenější sítí dá použít na získání vynálezu, který se poprvé objevil kolem roku 650 v císařské Číně.

Na první pohled je systém propojení dvou digitálních technologií pro přístup ke kusu papíru poněkud paradoxní, na pohled druhý však dává docela dobrý smysl. Člověk je odpradávna otrokem svých zvyků a používání mincí a bankocetlí nevypovídá dnes už prakticky o ničem jiném. Elektronické platby jsoumnohem pohodlnější, bezpečnější a levnější než nakládání s hotovostí.

Argumenty odpůrců takzvané bezhotovostní ekonomiky především svobodou držet peníze nebo obranou proti Velkému státnímu bratrovi jsou v dnešní době všeobecného zasíťování a množství digitálních stop, které všude zanecháváme, již poněkud passé. Obdobně možnost, že by se lidé případně bránili záporným úrokovým sazbám ukládáním hotovosti do slamníku, se dá jednoduše překazit omezením výše výběru. Době bezhotovostní se zkrátka nedá bránit, je to logická evoluce placení. Její největší překážku máme jen a doslova ve své vlastní hlavě.

Proto nás mohou výběry z bankomatů mobilem naučit, že chytrý telefon je i chytrá peněženka, která je lepší než plastová kartička či kus papíru. Stejně jako se ještě před pár lety museli zákazníci v obchodech domáhat placení bezkontaktní kartou a dnes se prodavači sami ptají, jestli „pípáte“.

Konec hotovosti prosazují vehementně třeba Švédové, v americkém San Francisku chce karetní společnost Visa platit padesátce průkopnických obchodů, které hotové peníze přestanou přijímat. Možná se brzy dočkáme i u nás. Jan Klesla