Když účel (z)nesvětí prostředky

Vžádném případě nesouhlasím s násilnostmi, s ničením veřejného či soukromého majetku; ani při protestech na právě skončeném summitu G20 v Hamburku, ani při jiných příležitostech. V tom jsem se Zbyňkem Petráčkem zajedno ( Když jazyk světí prostředky, LN 12. 7.).

V čem se asi neshodneme, to je to vyzdvihování naopak pokojné demonstrace v létě 2015 v Drážďanech. Účastníci demonstrovali za uzavření hranic a nevpouštění uprchlíků. Vím, pan Petráček píše „proti otevření hranic a nekontrolovatelnému přílivu běženců a migrantů“. Fakticky je to totéž, jen hodnoticí znaménko je opačné.

Opravdu stačí, když se demonstruje pokojně, a účel demonstrace to činí přijatelným, jakkoliv je mravně pochybný nebo přinejmenším nejednoznačný?

Slýcháme to v médiích často. Hlavně pořádek. Ulicemi prošel průvod neonacistů, všichni v důsledku neblahých historických zkušeností víme, co jsou zač, ale média spokojeně konstatují, že jejich demonstrace proběhla v klidu a veřejný pořádek že nebyl narušen.

Vzpomínám si stále dosti dobře na události ledna 1969, kdy po našem hokejovém vítězství nad Sověty došlo k demolování kanceláří Aeroflotu na Václavském náměstí. Dodnes není úplně jasno, jestli šlo jen o spontánní akci demonstrantů, o touhu aspoň trochu si zchladit žáhu na instituci státu, který půl roku předtím okupoval Československo. Nebo zda nějakou roli sehráli i provokatéři.

Jak tuhle událost hodnotit z vyššího hlediska mravního? Z hlediska běžnémorálky je jistě nepřípustné ničit cizí majetek, navíc majetek cizího státu. Ale…

Zpět k protestům na summitu G20. Co vím z řady reportáží a komentářů, protestů se účastnilo asi sto tisíc lidí, ale jen malá část z nich se dopouštěla ničení majetku a násilí. A ti nechť jsou voláni k odpovědnosti dle zákona.

Máme ale kvůli té násilnické menšině odsoudit i tu většinu nejenže demonstrující pokojně, ale i za něco, proti čemu těžko něco mít z morálního hlediska? Což my jsme spokojeni se současným stavem světa, což nepociťujeme, že změny jsou potřebné, že jsou dokonce skoro na spadnutí?