O zeleném mužíčkovi za dveřmi
Počátek léta jest jako vždy ve znamení spousty zavedených společenských a sportovních akcí. Tak třeba Wimbledon. Letos debakl našich tenistek a zejména Petry Kvitové ovlivnil polibek smrti, který jí vtisknul za každého režimu neomalený a neomylný Michal David, který se jal s Lucií Vondráčkovou nazpívat příšerný podpůrný song Come on! Petro hrej! s duchaplným textem Hany Sorossové: „Tak ještě jednou, ticho tribun se krájet dá, ale my jsme s tebou, je i náš tvůj boj a zůstává. Come on! Petro, hrej, jen to nej. Come on! Petro, hrej, smeč bum prásk. Come on! Petro, hrej, jen to dej! Come on, Petro! Hrej za nás!“Není divu, že po poslechu této hymny vypadla sportovkyně už ve druhém kole s Američankou Brengleovou a nebylo by divu, kdyby upřímně
Pondělí Neff přiznala: „Během poslechu té písně se mi udělalo trošku nevolno, chtělo se mi zvracet. Žaludek asi nebyl v ideální kondici.“
Pravidelným červencovým povyražením škodolibých pravdoláskařů se stalo posměšné glosování veslařských výkonů pana prezidenta na žlutém člunu po jeho oblíbeném rybníce v Novém Veselí. I letos ty fotky stály za to. Něčemu takovému se může ale posmívat jen naprostý cynik, který nemá kačerovsky řečeno úctu k alzheimerovi. Jen si dovolím malou technickou otázku, vzhledem k neskutečnému rozruchu kolem akvaparku v Čestlicích a muslimek, které se tam šly vykoupat v burkinách. Zjistil někdo z investigativních novinářů, z jakého materiálu jsou prezidentovy plavky a jak ochranka kontroluje, jestli občas, s prominutím, nečurá do vody, aha?
Úterý Putna
Středa Baldýnský
Loni zmateně poprvé a letos už s radostnou nadějí, co mě zas čeká za skvělé zážitky, skočil jsem po hlavě do programu vynikajícího festivalu pouličního divadla Za dveřmi na holešovickém Výstavišti. Ředitel akce Jakub Vedral opět zajistil netušené vjemy. Zapomeňte na zatuchlé Národní nebo Divadlo na Vinohradech. Tady to žije plnokrevným komediantským životem! Objevil jsem si tedy pro sebe pozoruhodnou dvojici Hombres (Petr Štěpánek a Jakub Albrecht plus principál Daniel Čámský), která ve spektáklu Uhni, hraju! ve svižném tempu a v duchaplné nadsázce rozebírá na šroubky zákulisí všemožných okázalých scénických představení a opěvuje „špínu i pozlátko manéže“.
Jestli něco nemám rád, tak když v cirkusu nebo vůbec klauni tahají diváky do představení. Já
Čtvrtek Rejžek bloud byl v úterý z předsudku vyléčen, když jsem viděl katalánského šílence Adriana Schvarzsteina, který v představení Greenman překonal všechny bariéry. Manický zelený mužík, podobný Milanu Markovičovi, rejdí mezi diváky na koloběžce, bezostyšně jim převléká trička, pije jejich pivo, kouří cigarety, vyměňuje publiku batůžky, lechtá děti, střihne si bokem pár selfíček, vetkne plešatému návštěvníkovi na hlavu zelený praporek, nutí dámy k tanci a pány ke striptýzu a vybírá si mlsně další oběti. Neměl by kandidovat za naše Zelené? JAN REJŽEK
Pátek Šustrová Sobota Hanák