Na divočáky! Stát nařídil obří hon
Myslivci smějí ode dneška lovit černou zvěř i v místech sklizně, z jedoucího auta či za umělého osvětlení
PRAHA Za normálních okolností myslivci nesmějí při lovu využívat například baterky nebo střílet zvěř z jedoucího auta. Lovecká etika to nepřipouští, zvěř by tím výrazně znevýhodňovali. To se ode dneška mění. Kvůli africkému moru prasat stát nařídil intenzivní lov divočáků a zrušil řadu omezení. Cílem je především zabránit šíření nemoci do chovů domácích prasat.
Po celé republice se budou moci lovit divočáci bez ohledu na věk a pohlaví. „Standardně se může celoročně lovit sele a lončák, prasata dostárlá dvou let. Dospělí jedinci – bachyně a kňouři – se mohou lovit celoročně jen na základě speciálního povolení. Ode dneška to půjde bez omezení. Kdykoli, kdekoli, jakkoli může myslivec odstřelit černou zvěř,“řekl LN Jiří Zbořil z Českomoravské myslivecké jednoty vOlomou- ci. Zároveň budou myslivci moci používat jinak zakázané techniky, mezi něž patří umělé osvětlení nebo zaměřovače s nočním viděním. Dále smějí lovit i na honebních pozemcích, kde probíhá sklizeň. V nárazníkovém pásmu na značné části Moravy mohou střílet z jedoucího auta.
Na Zlínsku se naopak nesmí lovit vůbec. Právě tam je ohnisko nákazy a je riziko, že poplašená či zraněná zvěř nemoc zavleče do okolí. Onemocnění postihuje jen prasata, úmrtnost je téměř stoprocentní.
Loni se myslivcům podařilo ulovit 180 tisíc kusů divočáků, kteří jsou v Česku přemnožení. Podle Zbořila by počet díky opatřením mohl vzrůst o 30 procent, tedy na zhruba 230 tisíc. „Byl by úspěch, kdyby to bylo o 50 procent, ale osobně tomu moc nevěřím,“míní Zbořil.
„Nechtěl bych, aby si někdo představoval, že počínaje pátkem všichni myslivci vyjdou do polí a do lesů, budou lovit stovky divočáků a uloví se jich desetkrát víc než standardně,“říká Jiří Zbořil z myslivecké jednoty. „Nenahrává tomu současné roční období. Když se podíváte po krajině, všude jsou vzrostlá pole obilovin, kukuřice, řepky, v lese jsou vysoké trávy. Divočáci nejsou na jednom místě, nejsou vidět a lov je velmi obtížný,“dodává. Upozorňuje také, že myslivců je okolo 80 tisíc a jsou to většinou dobrovolníci. „Je to koníček, péče o krajinu a s ní spojený lov. Každý tomu věnuje tolik času, kolik mu umožní zaměstnání a rodina. Toho času nebude najednou o tolik víc, aby ulovili třikrát nebo čtyřikrát víc divočáků,“míní Zbořil. Zároveň ale apeluje na myslivce, že situace je vážná a musí se udělat vše pro to, aby zastavili šíření nákazy.
Zvláštní opatření na Zlínsku
Včera zatím Státní veterinární správa evidovala 30 případů nákazy africkým morem. Za tři týdny bylo na Zlínsku nalezeno 49 uhynulých prasat, u 16 se virus nevyskytl, jeden nález zůstává nevyšetřen kvůli stupni rozkladu a na výsledky dvou vzorků se čeká.
Právě ve zlínském okrese platí zvláštní opatření. Kromě toho, že lov je zakázán, chovatelé domácích prasat musejí zajistit, že k nim nákaza nepronikne. V opačném případě jsou povinni do konce července prase porazit. Takové maso se pak může zkonzumovat pouze v domácnosti chovatele.
Chovatelé by měli zamezit styku domácího a divokého prasete, stejně tak dávat pozor, jaké krmivo a stelivo používají. „Chovy na Zlínsku mají velmi striktní bezpečnostní opatření u vjezdů, nepouštějí se tam lidi, všechno se musí dezinfikovat, člověk se musí převléct, a to právě kvůli rozšiřování nákazy,“vysvětluje tiskový mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Virus se totiž může přenést na oděvu i obuvi. Člověka ovšem neohrožuje.
Ze nedodržení podmínek hrozí fyzickým osobám padesátitisícová pokuta, firmy a podnikatelé pak mohou zaplatit až dva miliony.
Ministerstvo zemědělství spolu s myslivci a veterináři chtějí také nastavit zvláštní pravidla sklizní. „Máme zájem na tom, abychom našli dohodu se zemědělci, jak v době sklizně postupovat efektivně. Zvažujeme například to, že některé pozemky některých plodin bychom neurčili ke sklizni, aby se tam černá zvěř mohla stáhnout a aby tam následně mohl proběhnout efektivní odlov,“vysvětlil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Místo toho, aby zemědělci sklízeli od středu ke krajům, by zvolili opačný postup, aby se zvěř koncentrovala do jednoho místa, kde by se pak bezpečně odstřelila.
Pokud zemědělec narazí při sklizni na uhynulé prase, měl by
Požití masa z nakaženého vepře není podle expertů nebezpečné. Africký mor je nemoc, která zasahuje pouze prasata, včetně domácích vepřů. Není přenosná na jiná zvířata ani na lidi, po konzumaci masa z nakaženého divočáka člověku nic nehrozí. U prasat je však nemoc doprovázena horečkami a to samozřejmě snižuje kvalitu masa.
Virus afrického moru se velmi špatně likviduje. Na další prasata se může přenášet například i přes oblečení či obuv člověka. Podobně může třeba zůstávat také v autě, ve kterém by se převáželo ulovené nakažené zvíře.
I z těchto důvodů platí v místě ohniska nákazy ve zlínském okrese na rozdíl od zbytku republiky zákaz lovu. Pokud by totiž někdo divoké prase postřelil, zraněné zvíře by mohlo infikovat prostředí, kde se poté pohybuje, a zavléci virus do okolních oblastí. Příkladem je zkušenost z Běloruska, kde se pokoušeli před časem divočáky v zamořené oblasti vystřílet. Zvěř se ale rozutekla a nákaza se začala plošně šířit.