Mladá komisařka vyzve „fake news“
BRUSEL/SOFIE Byla to mimořádně hladká a bezproblémová volba. Možná až příliš vzhledem k řadě otazníků, které ji provázely a jež dosud zůstávají.
Když koncem června rozhodovali poslanci Evropského parlamentu o nominaci své dosavadní kolegyně z Bulharska Mariji Gabrielové, z 683 přítomných jich bylo pro 517. S přehledem se jí tak podařilo zajistit si potřebnou dvoutřetinovou většinu, aby nakonec tento týden mohla oficiálně převzít vedení úřadu.
Dvouapůlhodinové „grilování“, jak bývá procesu schvalování v Bruselu a Štrasburku s oblibou přezdíváno, tak stvrdilo dosavadní bulharskou europoslankyni na postu nové komisařky pro digitální společnost a trh. Tedy v čele úřadu, který bude vyjednávat s národními vládami a Evropským parlamentem o zvláště citlivých záležitostech počínaje úpravou telekomunikací a ochranných známek až po boj s radikály na síti nebo takzvanými fake news – dezinformacemi a nepravdivými zprávami.
Nová komisařka přitom nastupuje takříkajíc až po poločase. Pětiletý mandát stávající Komisi pod vedením bývalého lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera vyprší v roce 2019. Ve vedení úřadu pro digitalizaci na- hradí Gabrielová německého komisaře Günthera Oettingera, který ho opustil v lednu, aby převzal řízení evropského rozpočtu po jiné bulharské zástupkyni, Kristalině Georgievové.
Ta post opustila pro změnu ve víru boje o křeslo generálního tajemníka OSN, aby nakonec po debaklu zamířila do Světové banky. Tato 63letá bulharská ekonomka, jež byla před třemi lety zmiňována i jako možná šéfka unijní diplomacie, než se jí nakonec stala Italka Federica Mogheriniová, přitom byla až druhou volbou vlády v Sofii. Kabinet premiéra Bojka Borisova tehdy překvapivě uprostřed soutěže změnil oficiální nominaci z její krajanky – šéfky UNESCO Iriny Bokovové.
V klání ale nakonec ani ona neuspěla a v lednu do čela OSN nastoupil portugalský diplomat António Guterres. Navzdory tomu, že podle nepsaného pravidla se měl novým šéfem OSN stát představitel z východní Evropy, i tomu, že v kuloárech zaznívalo volání, aby to poprvé v historii organizace byla žena.
Nemá vlastní názor, zněla kritika na její adresu
Kvůli náhlému střídání a s tím spojené rezignaci Georgievové jako místopředsedkyně Evropské komise a komisařky pro rozpočet a lidské zdroje zůstala balkánská země půl roku bez svého zástupce v Komisi. Toho získalo v Junckerově kabinetu Bulharsko až nyní s Gabrielovou.
Rodačka z bulharského Goce Delčeva takřka u hranic s Řeckem oslavila v květnu 38. narozeniny, a je tedy vůbec nejmladším eurokomisařem v historii.
Na univerzitě v Plovdivu vystudovala francouzštinu a bulharštinu a poté mezinárodní vztahy a politologii ve francouzském Bordeaux. Na tamní univerzitě také začala svoji profesní kariéru. V roce 2008 přesedlala do Evropského parlamentu jako asistentka bulharských zákonodárců za středopravou stranu GERB premiéra Borisova. O pouhých sedm měsíců později byla za tuto partaj sama zvolena jako poslankyně. V roce 2014 mandát obhájila.
Za dobu strávenou v Evropském parlamentu se dvakrát dočkala ocenění pro nejlepšího poslance – za práci na poli genderové rovnosti a rozvojové spolupráce. S agendou digitalizace a tech- nologií, kterou převzala, nicméně nemá žádné zkušenosti.
I kvůli tomu se do ní opřela část jejích kolegů z parlamentu. Zůstali však v menšině. Vytýkali jí zejména, že při červnovém „gri- lování“ve Štrasburku vůbec neprojevila vlastní názor a jen opatrně uváděla, že se hodlá držet priorit šéfa Komise Junckera.
„Dvouletý mandát je krátký,“hájila absenci vlastní agendy Gab- rielová s tím, že chce především uzavřít dosavadní tažení Evropské komise za 16bodový plán jednotného digitálního trhu.
Do čela unijního úřadu, který čekají složitá jednání mimo jiné o telekomunikačních zákonech nebo o ošetření ochranných známek, usedla 38letá Bulharka Marija Gabrielová. Stala se tak vůbec nejmladším evropským komisařem v historii. S touto agendou ale nemá zkušenosti.
Podezřele levný pronájem poslanci nediskutovali
Až překvapivě shovívaví se ovšem ukázali být její kolegové z parlamentu v případě zjištění bulharského tisku o mimořádně výhodném pronájmu bytu v lukrativní části Sofie. Za apartmán o rozloze 128 metrů čtverečních
Dvakrát se dočkala ocenění pro nejlepšího poslance EP – za práci na poli genderové rovnosti a rozvojové spolupráce
mezi roky 2010 a 2013 platila Gabrielová jen čtvrtinu běžného tržního nájmu, a to nechvalně proslulé společnosti Zavod Projekt, která v minulosti opakovaně figurovala v podezřelých transakcích majetku města. To přitom ovládá její mateřská strana GERB.
Sama Gabrielová už dříve výrazně levnější pronájem hájila tím, že byt nebyl stavebně dokončen. Na půdě Evropského parlamentu na toto téma nicméně nikdo z jejích kolegů – byť jen okrajově – řeč nezavedl.