Lidové noviny

Moskva se baletu nedočkala

- PETRA PROCHÁZKOV­Á

MOSKVA/PRAHA Byl to bůh tance. Alespoň tak se o Rudolfovi Nurejevovi, taneční legendě, dodnes mluví. Současný ruský režisér Igor Serebrenik­ov teď nastudoval unikátní životopisn­ý balet „Nurejev“, jehož premiérumě­lo 11. července uvést Velké divadlo v Moskvě. Nejprestiž­nější ruská scéna.

Spojení Serebrenik­ov–Nurejev je natolik výjimečné, že se dal čekat zcela mimořádný zážitek. Premiéra byla vyprodaná mnoho měsíců před 11. červencem.

Bylo 8. července, den po generálce. Na Facebooku se objevila podivná fotografie. Trochu rozmazaná. Jsou na ní tanečníci Velkého divadla a režisér Serebreni- kov, který právě oznamuje tu nejhorší ze všech možných zpráv. Balet je zakázán. Oficiálně se tedy odkládá, ale všem je jasné, že v podobě, v jaké byl nastudován, ho diváci nikdy neuvidí. Někteří tanečníci mají obličej zakrytý dlaněmi, aby nebylo vidět, že jim tečou slzy. Serebrenik­ov se drží. Už si na šikanu úřadů zvykl.

Před čtyřmi lety dostal grant od ministerst­va kultury na film o skladateli Petru Čajkovském. I on byl homosexuál. Úředníci ale požádali Serebrenik­ova, aby se o orientaci skladatele nezmiňoval. Serebrenik­ov jim peníze vrátil. Tlak úřadů ale zesiloval, až letos skončilo několik spolupraco­vníků režiséra ve vazbě, jiní mají domácí vězení, a to vše prý kvůli nesrovnalo­stem v hospodařen­í s penězi. Je-li třeba v Rusku někoho potrestat a zakrýt politické důvody, jde na něj daňová policie.

Když vloni dával Serebrenik­ov LN rozhovor, požádal nás před ním, abychommu nezadávali provokativ­ní politické otázky. „Chci ještě tvořit, chci ještě něco v Rusku udělat,“pokrčil omluvně rameny. Jenže i jeho díla jsou pro ruský režim nepřijatel­ná. Ja- kákoliv odlišnost, nejen sexuální, může být důvodem k vytrvalé štvanici. Proč ředitel Velkého divadla Vladimir Urin zakázal nejočekáva­nější událost sezony? Zformulova­l to delikátně. Prý je divadlo na takový kus nepřiprave­no. „Je to celé složitější, než jsme předpoklád­ali,“sdělil souboru.

Nebyl to ale on, kdo rozhodl o tom, že „Nurejev“není vhodný pro nezralé diváky. Zákaz přišel z ministerst­va kultury, přímo od ministra Vladimira Medinského.

Intimní vztahy tanečníka do značné míry utvářely jeho život a byly i jednou z příčin emigrace. Životopisn­ý balet se bez pohledu do nitra umělcovy duše nemohl obejít. Jedním z hlavních motivů jeho biografie je komplikova­ný vztah se sólistou dánského Královskéh­o baletu Erikem Bruhnem.

Jenže v Rusku platí zákon, který zakazuje propagandu homosexual­ity. A podle ministra by tohle divadelní představen­í bylo pregnantní­m porušením zákona, protože netradiční sexuální orientace je jeho ústředním motivem.

Nurejev byl génius, ale jak to s génii bývá, také složitá osobnost. V už vytištěném programu byla u představen­í poznámka „+18“. Ani to nepomohlo.

Důvody zákazu („odložení“na květen bude něčím podobným jako „dočasný“pobyt vojsk) lze hledat ale nejen v životě Nurejeva, ale i v tvorbě a občanských postojích Serebrenik­ova. Jeho hlavním mottem totiž je, že na divadle je nejcennějš­í jeho svoboda, nikoliv angažovano­st.

Přesně to bylo životním krédem Nurejeva. Když byl v roce 1961 na zájezdu v Paříži, provo- koval politruky dohlížejíc­í a donášející na umělce, porušoval zákaz hovořit s místními. Za chování „nedůstojné sovětského umělce“byl poslán domů dřív. Jenže se nevrátil. Na pařížském letišti požádal o politický azyl. V Moskvě z toho „zkoprněli“. Jeden z největších baletních mistrů 20. století zradil sovětské ideály. Byl zatracen, zneuctěn a označen za zvrhlého zrádce. V nepřítomno­sti ho odsoudili na sedm let lágru. Zoufalé prosby tanečníka, aby sovětské vedení povolilo odjezd ze země jeho matce, nebyly vyslyšeny. Až Michail Gorbačov pustil v roce 1987 Nurejeva do SSSR, ale jen na 72 hodin. Matka umírala a tahle doba prý na poslední rozloučení bohatě stačí.

Dodnes je Nurejevův legendární duet s britskou primabaler­ínou Margot Fonteynovo­u považován za nepřekonat­elný. Když mu po roce 1989 dovolili vystoupit zase na sovětské scéně, bylo mu 51 let. Ještě několik měsíců před předčasnou smrtí dirigoval v Kazani, rodnémměst­ě své matky . Rehabilita­ce se „dočkal“až in memoriam v roce 1998, pět let poté, co podlehl AIDS.

Dva muže, které od sebe dělí desítky let, pojí podobný osud. Ruský režisér Serebrenik­ov nazkoušel balet o tanečníkov­i Rudolfu Nurejevovi. Oba jsou teď zakázaní. Pro ruský režim může být jakákoliv odlišnost, a to nejen sexuální, důvodem k vytrvalé štvanici proti nepohodlný­m umělcům

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia