Vědci s Photoshopem
Plagiáty, kvazičasopisy, nereprodukovatelné pokusy a vylhaná data. To vše už ve vědě bylo; nejkřiklavější kauzy občas prosáknou i na veřejnost. O dalším problému, který trápí především poctivé přírodovědce, jste však možná ještě neslyšeli. Týká se manipulací s obrazovým doprovodem vědeckých studií – ilustrace buněčných dějů jsou dnes prý až příliš často „vylepšené“: buď upravované (pro dobře míněné zvýraznění jevů), anebo manipulované (pro zvýznamnění objevu, případně tedy spíše „objevu“).
S ilustracemi v článcích si před pár lety „pohrál“i profesor Karel Bezouška, padlá to hvězda české biochemie a proteomiky, v jehož publikační stopě se od roku 2013 vrší místo úspěchů jen errata, opravy. Ovšem nejnovější kapacitou, jež je podezřelá z úprav obrázků, řečeno kulantně, se stal Karl Lenhard Rudolph (48), buněčný biolog z Leibnizova institutu v německé Jeně. Nezávislá komise koncem června dospěla k přesvědčení, že v osmi z jedenácti (!) jeho prozkoumaných článků došlo k pochybením: části ilustrací byly duplikovány, zmnoženy nebo očištěny, aby pak byly „hezčí“. Profesor Rudolph není žádný nýmand, vydal přes stovku článků, dostal pokročilý grant ERC a na svůj věk má vysoký takzvaný Hirschův index, tedy 44, běžně užívané měřítko kvality a citovanosti. Problematické studie vyšly ve špičkových časopisech jako Cell, Nature Cell Biology nebo EMBO Journal.
Místo slávy teď dotyčného čeká sedm potupných oprav, jedno kompletní stažení (odborně retrahování) článku a tříletý zákaz čerpat granty, neboť se „dopustil hrubého vědeckého prohřešku“, jak zní verdikt. Co je však strašidelnější: podle kontrol (jako dělá třeba zmíněný EMBO Journal) jsou obrazové manipulace přítomny tak v jedné z pěti odevzdaných studií, byť o prověřování obrázků zasilatelé moc dobře vědí!
Podle časopisu Nature se s tímto neduhem musí komunita popasovat a zlepšit „obrazovou integritu“. Pomoci k odhalování „vyphotoshopovaných“proteinů mohou pomoci servery typu RetractionWatch či PubPeer, jež publikační fauly sledují – ve druhém případě vědci hodnotí i „cinklé“ilustrace. Pět těch Rudolphových tam bylo už dávno „hlášeno“jako podezřelých.
BMožná nevíte, že ilustrace buněčných dějů jsou dnes prý až příliš často „vylepšené“: buď upravované, aby byly jevy pěkně zvýrazněné, anebo manipulované, aby „objev“a jeho autor působili významněji
adatelé za svou práci berou výplatu, tam větší, tu menší. Nová studie Marka Kwieka v oxfordském časopise Science and Public Policy přináší srovnání odměn vědců v deseti evropských státech (z těch zkoumaných nejvíce dostávají ve Švýcarsku, nejméně v Polsku a Portugalsku). Kwiek nasbíral 8466 údajů a pak se v každé zemi zaměřil na horní pětinu nejbohatších. A přišel ke zjištění, že zatímco v anglosaských zemích se vědcům výzkum vyplácí sám o sobě, tak v kontinentální Evropě se vysoká mzda pojívá s podílem na administrativní činnosti. Jinými slovy: štědřeji jsou odměňováni „manažeři vědy“.