Na zločince s 50 tisíci volty
PRAHA Červen 2016. Pražská policie několik hodin vyjednává s cizincem, který vylezl na věž budovy skladu Národního divadla v centru metropole. Ze střechy hází kameny a cihly po všech, kdo se k němu pokusí přiblížit. Od policejních vyjednavačů si nechává podat vodu i zapálenou cigaretu. Do setmění ale nesleze. Policistům se nakonec polonahého muže podaří zpacifikovat pomocí taseru, elektrické šipky vystřelené na drátu.
Distanční paralyzéry jsou součástí výbavy české policie od roku 2005. Při své práci je využívají převážně složky, které zasahují proti nebezpečným pachatelům. Zejména tak jde o příslušníky zásahových, speciálních pořádkových a pohotovostních motorizovaných jednotek nebo kriminalisty.
„V současné chvíli policie vlast- ní a užívá několik stovek taserů,“přibližuje policejní mluvčí Eva Kropáčová. Přesný počet neprozrazuje. I tak je ale patrné, že tuzemský bezpečnostní sbor jich vlastní výrazně méně než ten londýnský.
Jedním z důvodů je pochopitelně vyšší stupeň bezpečnosti. „U nás tolik nehrozí, aby někdo na policisty zaútočil sekyrou, nožem či jinou zbraní,“vysvětluje Zdeněk Maláník, soudní znalec v oboru zbraní. Zároveň ale dodává, že dalším z podstatných hledisek je ekonomická stránka elektrického paralyzéru.
Česká policie disponuje tasery typuX26. Cena základního modelu se pohybuje zpravidla kolem 40 tisíc s DPH. Finančně náklad- né je ovšem jeho pravidelné používání, kdy jeden výstřel vyjde na více než tisíc korun.
Zasažení až na sedm metrů
Taser po stisknutí spouště vystřelí na cíl šipky s elektrickým vodičem. Následuje výboj o síle 50 tisíc voltů, který zasáhne člověka i přes pěticentimetrovou vrstvu oblečení, ten je okamžitě paralyzován. Zasažen přitom může být až do vzdálenosti 7,6 metru. Hlavice, z níž šipky vyletí, se však po každé ráně musí nahradit novou.
„Její cena se pohybuje v rozmezí od 800 až 1200 korun,“uvádí Kropáčová. Pro srovnání: jeden výstřel z pistole vyjde do desetikoruny. Podle Luboše Chmelaře ze společnosti Guardwings, jež je výhradním distributorem taserů pro českou policii však nejde o částku, kterou by se nevyplatilo investovat. „Nemyslím si, že by to v rámci účelnosti taseru bylo předražené,“míní Chmelař.
„Když policista použije při zákroku teleskopický obušek, může dojít ke zranění. Když pak spočítáte cenu ošetření, případnou hospitalizaci a pracovní neschopnost, cena hlavice je proti této záležitosti naprosto mizivá,“doplňuje.
Častější využívání distančního paralyzéru by přivítal také Jaroslav Tureček z katedry bezpečnostních technologií na policejní akademii. „Je bezpečnější, nenechává následky,“říká Tureček.
Podle něj je útočník, kterého elektrické vodiče zasáhnou, sice v jakékoliv pozici během sekundy celkově ochromen, zůstává ovšem při vědomí. Okamžitě po skončení výboje je tak opět schopen pohybu.
„Taser policista použije, například pokud si potřebuje udržet odstup od osoby s nožem nebo obuškem,“popisuje Kropáčová s tím, že policie má pro distanční paralyzéry přesně stanovená pravidla. Každý, kdo bude mít tuto zbraň k dispozici, musí projít dvoudenním kurzem.
Kvůli vzrůstajícímu násilí v ulicích vybavila londýnská metropolitní policie své příslušníky dalšími zhruba dvěma tisíci tasery. K dispozici ho má každý pátý strážce pořádku. V Česku ale policisté disponují „pouze“stovkami kusů.