V Česku se začali rozmnožovat šakali
První důkaz o růstu české populace pořídil fotograf u Milovic Šelmy se stahují z Balkánu kvůli oteplování
Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc. Asi nejznámější citát z českého filmu Marečku, podejte mi pero, není už v Česku pouze výplodem fantazie náročného češtináře. Podle nejnovějších údajů se u nás tato šelma rozmnožuje.
Fotopast v rezervacimezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou nejdříve zachytila fenu šakala obecného. Vizuálně všechno nasvědčovalo tomu, že samice nedávno porodila a kojí mládě. Chyběl ale důkaz.
Stoprocentní jistotu o rozšíření šakalí rodinky dostali vědci krátce nato. Fotograf pořídil snímek štěněte. Vědci se shodují, že se jedná o velmi důležitou událost tohoto druhu.
„Fotografie jsou prvním hodnověrným důkazem rozmnožování šakala na našem území a zároveň nejsevernější doložené rozmnožování šakala v Evropě,“řekl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Šakal jako klimatický migrant
Šakal je na území Česka relativním nováčkem. Do Evropy se šelma šíří z Balkánu, který je původní oblastí jeho výskytu. Jeho expanze na sever je s největší pravděpodobností ovlivněna změnou klimatu.
Dalším důvodem rychlého růstu šakalí populace je člověkem způsobená absence vlků, která šakalům vstup do nových oblastí značně ulehčuje.
Šelmě je přirozená teplá krajina stepního charakteru s hustými keřovitými porosty, ve kterých hledá bezpečí.
Na našem území se šelma vyskytuje už řadu let. Zachycení matky se štěnětem ale znamená, že se na území už zabydlela. „Fakt, že se šakal v této lokalitě stále objevuje, potvrzuje naše závěry, že nejde pouze o migrujícího jedince, ale o zvíře, které se zde trvale usadilo,“uvedla Klára Pyšková z katedry etologie Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy v Praze.
Šedesátkrát ve fotopasti
Vědci šakaly v lokalitě kolem Benátek nad Jizerou aMilovic sledují už dlouhou dobu. Například během roku 2015 fotopasti zachytily šelmu téměř šedesátkrát.
Šakal je středně velká šelma, má žlutohnědé, rezavohnědé až šedavé zbarvení, které se při výměně letní a zimní srsti do určité míry mění.
Kvůli srůstu prostředních prstů na tlapách se jeho stopy dají spolehlivě rozeznat od stop jiných psovitých šelem.
Šakal žije v párech nebo vmenších rodinných smečkách. Zaměřuje se na lov malých obratlovců, hlavně hlodavců. Živí se však také rostlinnou potravou, zejména plody, a příležitostně mršinami. Největšími zvířaty, která šakal v Evropě loví, jsou zajíci, případně na zemi žijící ptáci, například bažanti.
V rezervaci velkých kopytníků mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou o rozloze zhruba 160 hektarů žijí zubři, pratuři a divocí koně. Díky odlišnému jídelníčku nejsou šakali pro ostatní žijící druhy nebezpečím, naopak.
„Věříme, že kontakt se středně velkým predátorem může příznivě ovlivňovat přirozené pudy na obranu mláďat i chování mláďat samotných,“uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. kol, čtk