KDU couvá z koalice. Ale opatrně

PRAHA S napětím očekávalo hnutí Starostové a nezávislí březnové jednání celostátní konference KDU-ČSL, která se měla vyjádřit k tomu, zda chtějí jít lidovci se STAN do sněmovních voleb. Potvrdili to. Ale stále ne definitivně.

S ještě větším napětím tak hnutí Petra Gazdíka sledovalo květnový sjezd křesťanských demokratů. I ten spojenectví ve formě volební koalice potvrdil.

Včera čekali na rozhodnutí lidovců znovu. Ti nakonec couvli a vyzvali Starosty, aby doplnili listinu KDU-ČSL, a vyhnuli se tak desetiprocentní hranici, která je u volebních koalic pro vstup do sněmovny nutná. Kandidátky by zůstaly stejné, hlavička by ale nesla jen název křesťanských demokratů.

„Potvrdili jsme zájem o spolupráci se STAN. Ale vyzýváme je ke změně formy spolupráce,“objasnil stanovisko lidovců jejich předseda „Nechceme riskovat, že by tady mohla být vláda jedné strany. Ani zpětnou vazbu od voličů, protože je tady propíraná varianta, že bychom se do sněmovny nedostali. Pevně doufám, že nedojde k ničemu jinému, že část voličů se uklid-

Pavel Bělobrádek.

ní a přesáhneme výrazněji deset procent,“dodal Bělobrádek.

„ Je mi to líto. Za poslední půlrok udělalo hnutí STAN pro koalici lidovců a Starostů opravdu hodně. Vypadá to, že místo toho, aby volební průzkumy předpovídaly budoucnost, ovlivňují přítomnost. O tom, jaký bude náš další postup, musí rozhodnout náš celostátní výbor příští týden. Plán B jsme připravený neměli, protože jsme koalici věřili,“komentoval dění pro LN první místopředseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

V KDU po červnových průzkumech zavládla vlna nervozity. Zisk deseti procent jim totiž nepředpovídají.

O tom, že právě včera zvolenou variantu začali lidovci preferovat, informovaly LN minulý týden. „My se Starosty spolupracovat chceme, ale to riziko je. Když půjdeme sami nebo jen s jejich podporou, tak i voliči budou klidnější a nebudou se obávat propadlého hlasu,“řekl LN zdroj z širšího vedení KDU.

Od Starostů už minulý týden bylo cítit roztrpčení a někteří se nechali slyšet, že je pro ně ne- představitelné, aby kandidovali v nerovnocenném postavení pod hlavičkou KDU. Azačali mluvit i o variantě, že každý půjde sám. „Představa, že vzkážeme voličům, že nechceme deset procent, ale jen pět, nás uvádí přesně do role štěkajícího ratlíka ve sněmovně, čemuž jsme se chtěli koalicí vyhnout. To promě není. Projekt koalice je skvělý právě v odvaze, která je s tím spojená,“řekl LN poslanec Jan Farský (STAN/SLK). Není sám, komu se lidovecká nabídka zajídá. Starostové jsou v partnerství sice chudší nevěsta, co se preferencí týče, i tak se ale obávají, že by v krajích, kde mají silné zastoupení a dobré výsledky, o své voliče přišli. Stejně tak o lidi, se kterými počítají na kandidátky. Starostové platí za ty liberálnější a někteří jejich kandidáti by jen těžko snesli, že by kandidovali pod hlavičkou křesťanských demokratů. To potvrzuje i průzkum, který pro ČT zpracovala společnost TNS Kantar. Poukázal na paradox, že spojení odrazuje spíš starostenské voliče, lidovečtí s ním problém nemají. Jsou to přitom členové KDU, kdo mají o odliv tradičních sympatizantů větší strach. Pokud by členové hnutí STAN pouze doplnili lidoveckou kandidátku, mohli by tak přijít i o ty, kteří rovnocenné spojenectví byli ochotní skousnout.

Mezi Starosty jsou ale i tací, kteří by v případě, že koalice skutečně skončí, byli pro přidat se na listinu KDU. „Chtěl bych, abychom koalici udrželi, ale kdyby se to nepovedlo, můj názor je, abychom na jejich kandidátky šli. Už jsou sestavené, máme společný koaliční program, všechno by se muselo měnit,“míní europoslanec a vlivný člen STAN Stanislav Polčák.

Lidovci vyzvali Starosty, aby doplnili jejich kandidátku. O konci volební koalice KDU zatím nerozhodla.

Nerozhodní voliči

Zatím poslední průzkum agentury Focus z konceminulého týdne ukázal, že koalice by měla 7,6 procenta. STEM o pár dní dříve přisoudil KDU 6,7 procenta, STAN 1,7. Podle průzkumu mají lidé o koalici malé povědomí a Starosty si více spojují s jejich předchozím partnerem – TOP 09 – spíš než s KDU.

Průzkum společnosti TNS Kantar ukázal ještě jednu věc. Narůstá podíl voličů, kteří se budou rozhodovat až v samém závěru kampaně. Jen 40 procent je rozhodnuto, dalších 30 procent je přesvědčeno jen docela, 30 procent lidí váhá. Podle analytika TNS Kantar Pavla Ranochy by přitom právě tahle skupina mohla s výsledkem voleb pořádně zamíchat.