Marmeláda bude opět marmeládou?

Německý europoslanec Jakob von Weizsäcker se rozhodl rozlučky Britů s Evropskou unií trochu využít. Člen europarlamentu za socialisty nadhodil, že unijní státy by měly využít brexitu ke změně pravidel, která závazně stanoví, co přesně je marmeláda. Jeho nenápadná poznámka vyvolala ve Velké Británii značné pozdvižení.

ORBIS UNUS

Unijní směrnice z roku 1979 o ovocných džemech (s kousky ovoce) a marmeládách byla jedním z mála případů, kdy zbytek Evropy ustoupil Britům a přizpůsobil se jim. Tato směrnice uvádí, že všechny marmelády v zemích Unie musí obsahovat minimálně dvacet procent citrusových plodů. Tak jako v Británii. Němce to nutilo nazývat jejich tradiční marmelády z lesních plodů zavařeninami.

Chuť britských marmelád, s příměsí citrusů je jemně nahořklá, německé zavařeniny jsou zase sladší. Toho využil europoslanec k příměru. „Pokud lidem umožníme, aby mohli opět říkat marmeládě marmeláda, osladí to v očích občanů trochu hořkou pachuť z brexitu,“míní von Weizsäcker.

Představitele Evropské komise nápad nijak neoslovil, omezili se podle deníku Die Welt na stručný komentář, že žádné změny v tomto směru se neplánují. Zato britské euroskeptiky návrh dostal do velmi bojovné nálady. Pod titulky jako třeba „Poslanec z Bruselu chystá Britům sladkou pomstu“líčily čerstvý případ unijní „arogance“britské listy od Daily Telegraphu až po bulvární Daily Mail a Daily Express. Prominentní euroskeptik Jacob Rees-Mogg naopak vyjádřil úlevu, že po odchodu z EU už se Britové nebudou muset zajímat o „podobně malicherné spory a nesmyslné regulace“.

Jakob von Weizsäcker v odpovědi zdůraznil, že šlo o malou nadsázku a k Británii, kde vmládí studoval, cítí náklonnost. Vyjádřil lítost, že jeho nápad se na stránkách britského tisku změnil v příběh o „pohněvaném německém poslanci“. „Musím ujistit, že nahořklá britská marmeláda mi dokonce i hodně chutná,“snažil se von Weizsäcker utišit celý spor.