Lidovci si zavařili s kampaní
Pokud by se lidovci a Starostové definitivně rozešli, čeká je časový pres s kampaní. Míč je teď u hnutí STAN.
PRAHA Lidovci kvůli nízkým volebním preferencím znovu přehodnotili spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí. Strašáka v podobě deseti procent, které musí pro vstup do sněmovny volební koalice překročit, tak zažehnali. Ve vzduchu ale visí další.
Pokud celostátní výbor hnutí STAN v úterý rozhodne, že s lidovci nechtějí zopakovat stejný model, jaký měli s TOP 09, tedy kandidovat pod hlavičkou křesťanských demokratů na jejich listinách, přijdou vniveč finance, které už obě strany investovaly do kampaně.
„Variantu, že bychom šli sami, jsme nepřipravovali. Máme natištěné plakáty i reklamní předměty, kde máme lidovci a Starostové. Pokud by Starostové příští týden odmítli spolupráci pro tyto volby, tak to pro nás bude znamenat škody materiálu, který pro kampaň nevyužijeme. Budeme muset strategii upravit, nechat vyrobit nové věci,“řekl LN první místopředseda KDU Marian Jurečka. Prozatím je výroba různých propagačních materiálů pozastavená.
Na to, aby každý začínal po své ose, přitom nezbývá už moc času. „Nic příjemného to není. Jistou nervozitu to vzbuzuje v celém aparátu i na úrovni krajů, například kvůli sběru podpisů na čestná prohlášení kandidátů. Zatím nevíme, co přesně na něm bude napsané,“přiblížil generální sekretář lidovců Pavel Hořava.
Podle něj v tuhle chvíli křesťanští demokraté investovali do kampaně 6,3 milionu, což je pětina plánovaných výdajů.
Rozladění Starostové
Starostové úterní výzvu lidovců nesou nelibě. Právě takový model spolupráce, jaký jim teď KDU nabízí, dlouhodobě odmítají. Lidovci naopak argumentují tím, že je to nabídka velkorysá. Vše by zůstalo tak, jako kdyby pokračovali ve volební koalici, rozložení sil na kandidátkách, podle kterého by STAN měl lídry v 6 krajích, KDU v 8, stejně by se podíleli na financování kampaně, KDU 60 procenty, STAN 40 procenty.
I po včerejších odmítavých proklamacích některých členů STAN ale není vyloučené, že by na nabídku mohli kývnout. U Starostů panuje podobné rozdělení jako u lidovců – tedy na Čechy a Moravu. V Čechách, kde je hnutí STAN silnější, by se mohli přiklonit spíš k samostatné kandidatuře. Ostatně už včera to navrhl liberecký hejtman Martin Půta, mluví o ní i jeho kolega z kraje poslanec Jan Farský. Fanoušek pouhého doplnění kandidátek není ani první místopředseda a hlavní tvář hnutí ve středních Čechách Vít Rakušan, stejně tak jihočeská buňka.
Naopak na Moravě, kde jsou Starostové slabší, by mohli zaznívat pragmatičtější hlasy. Pro to, aby v případě konce koalice Starostové doplnili kandidátku lidovců, se vyslovil už vlivný člen hnutí Stanislav Polčák.
Koalice si nikdo nevšiml
Pragmatickým hlasům v hnutí přitom dávají za pravdu i experti. Podle politologa Pavla Šaradína a sociologa Jana Herzmanna sice můžou lidovci kvůli couvnutí tratit, ale jen nepatrně. „Hodně záleží na tom, jak se STAN rozhodne příští týden. Pokud by formát byl změněn, ale podstata zůstala, tak se do- mnívám, že to český volič ocení jako správné pragmatické řešení,“odhaduje Herzmann. A dodává: „Mám pocit, že vytvoření koalice neudělalo s jejich příznivci a voliči vůbec nic. Až na pár výjimek se ukazovalo, že součet preferencí nebo volebních modelů neprocházel žádným pozitivním ani negativním vývojem. Řada voličů a potenciálních voličů na to zatím nereagovala.“
Podle Šaradína obě uskupení zanedbala intenzivnější prosazování společné značky. Krok lidovců považuje za racionální. „Červen oba subjekty totálně propásly. Čekal jsem mediální ofenzivu, aktivní vystupování všech, aby se to projevilo v průzkumech a ve vnímání lidí. Za ten pád si bohužel můžou sami,“říká politolog a odhaduje, že Starostům by mohlo víc uškodit, kdyby šli do voleb sami, než pokud se lidovcům podvolí. „Pokud by dostali 1,5 nebo dvě procenta, jejich pozici to najednou zhorší. Doposud měli úspěch, tendence růstu je viditelná, ale samostatná kandidatura by ten potenciál zbrzdila,“tvrdí.
Lidovci v úterý svůj krok obhajovali tím, že nechtějí přispět k vládě jedné strany a že jim průzkumy ukazují, že voliči se bojí propadlého hlasu. „Myslím si, že je to zatím záležitost, která zajímá jádro voličů KDU-ČSL, které je pevné a dlouhodobé, a nás, co nás to baví, když to řeknu v nadsázce. Ale voličstva jako celku se to zatím asi dotýká velice málo,“komentuje Herzmann.
Komentář k tématu čtěte na straně 10