Trumpův ruský stín a děravá zeď

Od nástupu nového prezidenta Donalda Trumpa do funkce dnes uplynulo půl roku. Do konce zatím Trump dotáhl jen jeden ze svých slibů, což spolu s ruským stínem provázejícím jeho volbu táhne dolů i popularitu.

WASHINGTON/PRAHA V předvolebním boji nynější šéf Bílého domu sliboval vysušit washingtonskou bažinu. Šest měsíců poté, co v Oválné pracovně vystřídal Baracka Obamu, se v ní však lidově řečeno topí sám.

Jednu z největších ran utrpěl Trump naposledy v pondělí, když se proti republikánskému návrhu reformy zdravotního pojištění, jež měla nahradit stranou a Trumpem nenáviděnou Obamacare, připojili ke dvěma předchozím odpůrcům v Senátu další dva republikáni.

Nelíbily se jim třeba škrty, jež by ohrozily financování některých programů pro plánované rodičovství nebo pro chudé Američany nebo také údajně nedostatečné snížení ceny pojištění pro střední třídu či zkrátka to, že návrh nerušil celou Obamacare, ale jen její části.

Stalo se tak to, čeho se nový prezident USA obával – že jeden z jeho hlavních slibů z předvolební kampaně a více než sedmiletý cíl republikánů zůstane nejspíš nesplněn, a systém zdravotního pojištění, jež zavedl jeho předchůdce, zůstane v platnosti.

Republikáni totiž mají v Senátu 52 křesel a pro schválení reformy je potřeba alespoň 50 senátorů, teď však má „stará dobrá strana“jen 48 hlasů, protože proti reformě se pochopitelně staví všichni demokraté. Předcho- zí úspěch novely ve Sněmovně reprezentantů tak měl podle očekávání krátkou životnost.

Trump proto volá alespoň po zrušení Obamacare. „Jak jsem vždycky říkal, nechte Obamacare padnout a pak společně vytvoříme skvělý systém zdravotního pojištění,“napsal v úterý Trump na Twitteru s tím, že se k republikánům v této snaze podle něj připojí i demokraté.

Takový krok je ale bez schválené náhrady rizikové řešení, podle lídra demokratických senátorů Chucka Schumera dokonce „katastrofa“. To však vědí i rozpolcení republikáni a proti zrušení Obamacare se vyslovily už tři senátorky. Podle statistik by tak navíc stoupl počet nepojištěných Američanů do deseti let z deseti až na 21 procent, což je asi 60 milionů lidí.

Jestli se Obamacare zruší a přijde navrhované dvouleté přechodné období, rozhodnou senátoři příští týden. Nejspíš je ale nakonec čeká zcela nové vyjednávání. Ostatně, jak řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One minulý týden cestou na oslavy Dne Bastilly v Paříži: „Jedinou věcí složitější než mír mezi Izraelci a Palestinci je zdravotní péče.“

Nedotažených slibů je víc

Podobně jako nový systém zdravotního pojištění ale dopadly i další Trumpovy činy. Třeba hojně skloňovaný protiimigrační dekret, jenž byl napoprvé zablokován soudy. Část jeho druhé verze teď sice díky nejvyššímu soudu platí, federální soud ale vzhledem ke stížnosti Havaje dekret natolik zmírnil, že se oproti původnímu značně liší.

Například v pondělí ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že vízum ze šesti převážně muslim- ských zemí – Íránu, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska – dostanou vedle blízkých příbuzných také další rodinní příslušníci, tedy vedle rodičů, dětí, sourozenců i snoubenců také prarodiče, vnoučata, tety, strýcové, švagři, švagrové, neteře, synovci, bratranci a sestřenice. Přitom z těchto zemí a Iráku by podle první verze dekretu nesměli do USA cestovat lidé vůbec.

Nesplněný zůstává i slib postavení – nebo spíše dostavění či vylepšení – bezpečnostní zdi na hranici Spojených států s Mexikem, jež má zabránit ilegální imigraci a obchodu s drogami. Když se novináři Trumpa na nedávném summitu G20 v Hamburku ptali, zda stále trvá na tom, že takzvanou „mexickou zeď“zaplatí Mexiko, odpověděl: „Rozhodně“. Jenže jižní soused USA zeď i to, že by měl hradit její stavbu, jejíž cena se odhaduje na 22,6 miliard dolarů, stejně vytrvale odmítá. A jelikož Kongres peníze na její stavbu neuvolnil, od slov k činům se zatím neposunula. Podobně je to i se vztahem Donalda Trumpa a potažmo Spojených států ke klimatu. Trump sice v 1. června oznámil, že odstupuje od pařížské klimatické dohody, jež by podle něj poškodila ekonomiku USA, od tohoto jeho prohlášení se ale v přístupu Washingtonu nic nezměnilo, žádný konkrétní akt z Bílého domu nevzešel. Minulý pátek dokonce americký prezident na návštěvě Paříže svému francouzskému protějšku Emmanueli Macronovi řekl, že se „něco může stát“– naznačil tak, že by své rozhodnutí dohodu potopit mohl ještě přehodnotit. Asi nejvíce ale Trumpovi škodí stále nevyjasněná otázka role Ruska v prezidentských volbách. Šéf Kremlu Vladimir Putin ho sice na summitu ujistil, že se Moskva do hlasování nevměšovala, poslední informace zWashingtonu o schůzce Trumpova syna Donalda s ruskou právničkou, ježměla nabízet kompromitující materiály na Trumpovu sokyni Hillary Clintonovou, ale hovoří jinak. Třešničkou na pomyslném dortu je pak pondělní akce na podporu amerických výrobků v Bílém domě, již Trump pořádal v rámci svého dekretu „Buy American, Hire American“a kde slíbil, že v dalších šesti měsících podnikne více zákonných kroků na podporu amerických firem. Že se ale například produkty oděvní značky jeho dcery Ivanky vyrábí v Číně, dodává celému soiré hořkou příchuť. Více než třetina Američanů si navíc podle úterního průzkumu Reuters/Ipsos za domácí výrobky nehodlá připlatit, i když 70 procent si myslí, že je důležité je kupovat.

Jediným skutečným Trumpovým úspěchem tak podle amerických médií zůstává dosazení konzervativního soudce Neila Gorsucha do Nejvyššího soudu, čímž v něm převažují konzervativci nad liberály v poměru pět ku čtyřem. To navíc bude mít, jak upozorňuje CNN, dlouhodobé dopady. Celkem 150 Trumpových personálních nominací ale v Senátu stále marně čeká na schválení.

Nejlepší obrana? Útok

To všechno se možná líbí demokratům a okolnímu světu, Trumpovi voliči, ale i ti, kteří pro něj nehlasovali, jsou s ním však značně nespokojení. Jeho kroky podle nedělního průzkumu deníku The Washington Post a televize ABC News schvaluje jen 36 procent americké populace, o šest procentních bodů méně než po 100 dnech ve funkci, což z něho v tento okamžik činí nejméně populárního prezidenta Spojených států od druhé světové války.

Přesto je ale podle mnohých komentátorů cesta k Trumpově impeachmentu (sesazení) ještě dlouhá, pokud k němu vůbec někdy dojde, protože republikánští zákonodárci tento scénář nepodporují. A to i přesto, že nejen podle komentátora a bývalého republikánského kongresmana Joea Scarborougha, jehož Trump nesnáší a koncem června na něj nevybíravě zaútočil na Twitteru, Trump tuto stranu „zabíjí“.

Sám Trump, jak už je pro něj příznačné, si z průzkumů nic nedělá. V neděli na Twitteru napsal, že „téměř 40 procent v tuto chvíli není špatných“a obvinil sondáž The Washington Post a ABC News, že zrovna v době voleb se

nejvíc mýlila.