Ekonomice chybí promyšlený plán

Kalkulace Trumpova týmu nesedí Reforma zvýší daňovou zátěž každé páté domácnosti ve Spojených státech

WASHINGTON/PRAHA Akciový index S& P 500 vzrostl od Trumpova jmenování před šesti měsíci o 8,5 procenta. To znamená, že trhy stále věří, že Trump byznysu pomůže.

Ostatně tomu nasvědčovala i dosavadní rétorika nového amerického prezidenta. Ten sliboval snížení regulace, daňové škrty, konec zdravotní reformy Obamacare, ale i opětovné vyjednání obchodních dohod se zahraničními partnery ve prospěch USA. To vše s cílem pomoci americké ekonomice a zrychlit hospodářský růst.

Po půl roce v Oválné pracovně ale Američanům začíná pomalu docházet, že z ekonomických slibů, které jim Trump dal, zbude pramálo. Popřípadě nepřinesou to, co Trump a jeho poradci slibovali. Ostatně časopis The Atlantic pak před několika dny shrnul dosavadní hospodářskou politiku Bílého domu tak, že „žádná vlastně není“. Nejde totiž o promyšlené plány, ale jen o ambiciózní sliby.

Jedním z takových bodů je například zrušení či opětovné vyjednání obchodních dohod.

„Pravděpodobně jedním z důvodů, proč jsem dnes tady, je obchod,“prohlásil Donald Trump po dvou měsících ve funkci. Trumpovi vyjednavači přitom šlápli na plyn ve snaze rychle dosáhnout dohod se státy jako Kanada, Mexiko, Čína, Jižní Korea či Velká Británie a dalšími zeměmi. Podle odborníků ale dohody tak rychle vyjednat nelze. Naposledy Trump při příležitosti setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou prohlásil, že dohoda mezi oběma státy bude uzavřena „velmi, velmi rychle“.

Jenže už tady Trump naráží. Například Velká Británie nemůže začít s vyjednáváním do té doby, než vystoupí z Evropské unie. To nebude dříve než v roce 2019. „Trumpovy obchodní sliby jsou hodně ambiciózní a myslím, že jsou dramaticky zkreslené z nedo- statku osobní zkušenosti v této oblasti,“řekl pro CNN Thomas Bollky, který se podílel na části obchodní dohody mezi USA a Jižní Koreou. Kromě toho do podoby dohody mluví i zákonodárci, kteří na její vznik dohlíží, a vliv mají i různé zájmové skupiny.

Podle v pondělí zveřejněného průzkumu agentury Bloomberg klesá počet lidí, kteří vůbec věří, že se mu podaří vyjednat výhodné obchodní smlouvy, ze kterých by profitovali američtí dělníci. Stejně tak se stále více lidé bojí, že prezident dá přednost svým byznysovým zájmům před zájmy země. Pouze 40 procent oslovených Američanů odpovědělo, že Trumpovi stále věří, že upřednostní zájmy Ameriky. V prosinci mu v tomto ohledu přitom věřilo asi 51 procent dotázaných.

Vyrovnaný rozpočet?

Problematické budou i slíbené daňové škrty. U těch prezident slíbil, že půjde o největší změnu od roku 1986, kdy oznámil daňové škrty prezident Ronald Reagan. Když se v dubnu ptali novináři Garyhy Cohna, Trumpova poradce a šéfa Národní ekonomické rady, co přinese daňová reforma střední třídě, prohlásil sebevědomě, že bude „znamenat daňové škrty“. Podle nezávislého think tanku Tax Policy Center však podle dosud zveřejněných informací přinese reforma zvýšení daňo- vé zátěže pro každou pátou domácnost v zemi. Konkrétně domácnost jejíž roční příjem se pohybuje mezi 49 až 86 tisíci dolary, zaplatí v průměru na daních o tisíc dolarů více.

Kalkulace Trumpovy administrativy nesedí ani jinde. Například zpráva nezávislé Rozpočtové kanceláře Kongresu (CBO) ukázala, že se Trump ve svém rozpočtu, kdy do budoucna slibuje jeho vyrovnání, příliš spoléhá na optimistické odhady hospodářského růstu. Podle Trumpových plánů by měly Spojené státy v brzké době dosáhnout tříprocentního hospodářského růstu. Podle CBO dosáhne ale hrubý domácího produkt v příštích deseti letech růstu v průměru kolem 1,9 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku přitom růst ekonomiky zpomalil na 1,4 procenta. Samozřejmě pomalejší růst bude jen těžko znamenat vyrovnaný rozpočet.

Komentář k tématu čtěte na straně 10