Záhada hradní přímluvy

PRAHA Pražský hrad stále nevysvětlil, proč a na základě jakých údajů doporučil kyrgyzským politikům neznámou českou firmu na pohádkovou zakázku. Získala ji společnost Liglass Trading CZ a za kontrakt v hodnotě 12 miliard korun lobboval vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Jednotliví aktéři případ zamotávají protichůdnými argumenty či přímo nepravdivými tvrzeními. LN sestavily seznam bodů, které zůstávají nejasné.

1. Kdo vodní elektrárnu postaví?

Tuzemská firma Liglass Trading CZ se v Kyrgyzstánu dostala k zakázce na výstavbu několika vodních elektráren. Výstavba projektu by měla vyjít na 12 miliard korun. V Kyrgyzstánu jde o sledovanou obchodní záležitost. O takové příležitosti se ucházejí velké, mnohdy nadnárodní společnosti. Problém je, že Liglass Trading CZ žádným gigantem není. Naopak: její finanční kondice je nevalná. Z poslední dostupné účetní uzávěrky za rok 2014 (dokumenty z roku 2015 a 2016 v obchodním rejstříku chybějí) vyplývá, že obrat za rok 2014 nečinil ani dva miliony a provozní výsledek hospodaření se propadl na minus jeden milion korun.

Majitel firmy Liglass Trading CZ Michael Smelík o sobě tvrdí, že je jedním z průkopníků solárního byznysu. Jak ve středu uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas, v roce 2012 se prý začal věnovat i výstavbě hydroelektráren. Konkrétní projekt však nedokázal uvést. Naznačil, že role jeho firmy bude spíše manažerská a bude se opírat o subdodavatele. Liglass má dokonce koupit podíl v ruské firmě RusGidro ve společnosti Verchně-narynskije GES, která měla projekt na starosti. Není však jisté, zda Rusové z transakce nevycouvají.

2.„ Firma roku“s mnoha referencemi?

Další čmouhou na renomé Liglassu jsou její původní webové stránky. Na nich uváděla reference na obchodní partnery. Patřilo mezi ně například Povodí Vltavy. Server Aktuálně.cz včera informoval, že vedení podniku dává od Smelíkovy firmy ruce pryč a od spolupráce s Liglassem se distancuje.

Ani takto nepřesvědčivé „CV“ neodradilo ministerstvo průmyslu a obchodu a prezidentskou kancelář, aby firmu Liglass Trading CZ v Kyrgyzstánu podpořily. Pozornost na sebe stáhl především kancléř Mynář, který v dopise prezidentskému úřadu v Biškeku za Liglass Trading CZ zalobboval. Není jasné, proč se zrovna Mynář obul do hájení české firmičky. Ex- ministr zahraničí Cyril Svoboda v rozhovoru pro LN uvedl, že takto vysoce postavený úředník se nemá přimlouvat za konkrétní společnost v konkrétní zakázce. Kauza podle něj může pošramotit jméno České republiky v diplomatickém světě.

Mynář se však neustále tváří, jako by obhajoval „firmu roku“. Hájí se, že chtěl zkrátka jen podpořit českou společnost v zahraničí.

3. Kdo za vším stojí?

Smelík vystupuje vmédiích značně nepřesvědčivě. Usilovně odmítá, že by sehrával roli nastrčeného bílého koně. LN však v uplynulých dnech přinesly řadu indicií o tom, že za kulisami celého případu mohou stát velcí hráči. Klíčovou skupinou jsou právníci z prostředí lobbisty Iva Rittiga a podnikatelé, kteří zakládali olejářskou firmu Oleo Chemical. Smelík v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že jedním z jeho nejlepších kamarádů je vlivný pražský právník Drahomír Šachta. Ten zase potvrdil, že Smelíkově firmě poskytuje právní služby.

Šachta byl zakladatelem mocné advokátní kanceláře Šachta & Partners. Před pěti lety se však její hlavní právníci v čele s Davidem Michalem nepohodli a Šachta z firmy odešel. Kancelář nově začala vystupovat pod názvem MSB Legal. Michal v minulosti působil v orgánech firmy Liglass, a. s., která vlastnila dnešního uchazeče o „kyrgyzský poklad“Liglass Trading CZ. V druhé polovině 90. let Liglass, a. s., vlastnil podnikatel Kamil Jirounek, který je nepravomocně odsouzený v kauze Oleo Chemical (v ní figuruje i Michal, který byl nepravomocně osvobozen).

Navíc: Smelík se pochlubil, že v minulosti do solárního byznysu přivedl podnikatele Martina Shenara. Ten vybudoval firmu Amun.Re, která ČEZ prodala obří solární elektrárnu. Policie však Shenara obvinila kvůli podezření, že krátil daně. Mimochodem: v orgánech Amun. Re působili Šachta, Michal i podnikatel Peter Kmeť. Ten před lety byl ve funkci honorárního konzula Kyrgyzstánu v Praze. Na jaké adrese Kmeť konzulát Kyrgyzské republiky zřídil? Naproti pražskému hlavnímu nádraží v ulici Opletalova 23. Dům patřil společnosti Yarea, v níž Kmeť působil jako předseda představenstva. Shodou okolností se ve stejném domě usídlila tehdejší Strana práv občanů – Zemanovci (dnes pouze Strana práv občanů), kterou v letech 2010 až 2013 řídil právě současný kancléř Mynář.

Exdiplomat Kmeť je též ústřední postavou firmy Cokeville Assets z Britských Panenských ostrovů. Tato offshorová společnost s Rittigem spolupracovala a tekly do ní milionové částky z veřejných zakázek – například 17 haléřů z každé jízdenky pro pražský dopravní podnik. Kmeť, Rittig a spol. čelí v této kauze trestnímu stíhání. Kmeť nicméně popírá, že by o kyrgyzské záležitosti cokoliv tušil.

Na jednu zakázku ve středu Asie však není oněch shod náhod úplně málo. Poznámka k tématu na straně 8