Roďte dřív, vyzývá Češky stát
Současný systém předškolní péče a vzdělávání není podle odborníků dostatečný. Nekoresponduje s délkou rodičovské dovolené a čerpáním rodičovského příspěvku.
Od jednoho roku se do předškolní péče přitom zapojují děti v Lotyšsku a Švédsku, v necelém roce ve Finsku a Německu. Pomoci by tak Čechům mohly bezplatné jesle a školky. Zákonnou podobu by dostaly mikrojesle, které by sloužily pro děti od půl roku života. V jedné skupině by směly být maximálně čtyři.
Pomoc pro rozpočet i rodiny
„Umístění dítěte do předškolního zařízení představuje i za velmi konzervativních odhadů pozitivní dopad na státní rozpočet a ještě výraznější dopad má na příjmovou stránku rodin,“píše se v koncepci.
Ve školkách by mělo mít dítě garantované místo: „Právní nárok umožní rodičům navracet se dříve na trh práce, což má pozitivní dopady nejenom na zachování jejich profesních kompetencí a na výdělky žen, ale dochází tak i k využití lidského potenciálu velké části obyvatelstva.“
Harmonizace rodinného a pracovního života je v tuzemsku velkým problémem podle řady odborníků. „Česko v tomto ohledu patří ke státům, kde ženy s malými dětmi jsou nejméně zaměstnané a nemají možnost volby,“vysvětlila demografka Rychtaříková.
Podle statistik je zaměstnanost matek ve věku 25 až 49 let s dět- mi mladšími 15 let pouze 52 procent. Pokud by se přitom čtvrtina matek vrátila do práce, do rozpočtu by podle odhadů přiteklo 890 milionů ročně. I zástupci zaměstnavatelských svazů proto skloňují výhody flexibilních úvazků. Zaměstnavatelům by podle koncepce mohly klesnout odvody až o 5,5 procentního bodu za to, že by přijali na částečné či sdílené úvazky rodiče malých či postiže- ných dětí. Rodiče by ale mohli využívat i pružné pracovní doby, možnosti práce z domova, takzvaně stlačeného pracovního týdne.
V tuzemsku pracuje pouze 10,4 procenta žen na zkrácený úvazek, průměr v EU je 32,8 procenta. V tomto srovnání ale vede Nizozemsko, kde tímto způsobem pracují tři čtvrtiny zaměstnankyň.
Zásadní je ovšem i kapitola týkající se bydlení. Stát by obcím měl podle návrhu ročně poskytovat několik miliard na výstavbu a rekonstrukce startovacích a malometrážních bytů. Rodiny by mohly dostávat státní bezúročné půjčky na bydlení od milionu korun i novomanželské úvěry 300 tisíc korun.
Téměř třetina rodin s dětmi totiž považuje náklady na bydlení za velkou zátěž, přičemž u bezdětných je to jen asi čtvrtina domácností.
Asistovaná reprodukce počká
Co už v koncepci nevyznívá tak jednoznačně, je větší podpora asistované reprodukce. Původně jasně stanovila, že bude umělé oplození hrazené ze zdravotního pojištění do 43 let místo nynějších 38 let ženy. Zvýšit se také měl počet proplácených zákroků.
Potíže s početím potomka české páry skutečně častěji řeší návštěvou center reprodukčních klinik. Zatímco v roce 2007 proběhlo zhruba 17 tisíc cyklů asistované reprodukce s cílem otěhotnět, podle posledních údajů z roku 2014 jich už bylo 30 tisíc.
Aktuální situace je ale taková, že vznikne pracovní skupina, která dojedná konkrétní opatření.
Před riziky spojenými s tím, že mladí lidé odsouvají zakládání rodin, varují i gynekologové. Asistovanou reprodukci jako lék za každou cenu rozhodně nevyzdvihují. „Je sice jednou z cest, která může pomoci. Spoléhat se ovšem na to, že vždycky a za všech podmínek vyjde, nelze,“upozornil již dříve v LN Jan Feyereisl, předseda České gynekologické a porodnické společnosti.