Úplatky? ČEZ poslal řidiči stamiliony

PRAHA Název jedné z největších českých firem se v posledních měsících hojně skloňuje na půdě albánské vlády. Tamní vyšetřovací komise se snaží přijít na kloub osm let staré privatizaci společnosti vlastnící distribuční sítě. Tu v roce 2009 ovládl právě ČEZ.

Z výsledků vyšetřování vzešlo podezření, zda obchod neprovázely úplatky. ČEZ totiž poslal albánskému poradci 180 milionů korun jen pár dní po uzavření obchodu. Informovala o tom MF DNES.

Měl to být obchod, který obě země sblíží. Polostátní energetická firma byla v roce 2009 jediným zájemcem o koupi 76 procent akcií v albánské společnosti vlastní- cí distribuční sítě na rozvod elektřiny. Za většinový podíl měl tehdy ČEZ zaplatit 102 milionů eur.

Rada za 180 milionů korun

Tajemná osoba Kosovana Neua Kalaje vstupuje na scénu o rok dříve. Alespoň to píše MF DNES, která se odvolává na to, žemá k dispozici výpis z jeho bankovního účtu. Kalajovi od ledna 2008 platili nepravidelně velmi slušné honoráře, v průměru okolo deseti tisíc eur (zhruba 260 tisíc korun). Kalaj měl údajně pro české delegace pracovat jako řidič. Jeho služby byly ale prezentovány jako ekonomické poradenství.

Už zde se objevuje určitá nesrovnalost. Podle zjištění MF DNES měla ČEZ s transakcí pomáhat zkušená společnost Deloitte Advisory.

Za jaké konkrétní služby firma Kalajovi peníze posílala, nechce ČEZ blíže komentovat. „Nikdo neukázal smlouvu ani nic dalšího. ČEZ tím u mě hodně ztratil, není transparentní,“řekl MF DNES Taulant Balla, který vedl albánskou vyšetřovací komisi.

Časová osa převodu poslední astronomické částky přitom těsně navazuje na uzavření privatizační smlouvy na distribuční sítě.

Pár dní nato se Kalaj údajně vydal do banky a celou částku vybral v hotovosti. A právě o další osud peněz se albánští vyšetřovatelé zajímají. Podle deníku existuje pode- zření, že peníze mohly skončit jako úplatky pro albánské politiky. Kalaj měl údajně na vládu dobrý kontakt – úzký vztah měl udržovat s premiérovým synem.

Balkánská krize

Obchodní partnerství ČEZ a Albánie začalo mít rychle trhliny. Energetická společnost zjistila, že platební morálka v zemi je velmi slabá. Za účty neplatilo zhruba 38 procent zákazníků. V zemi se navíc lidé hojně připojovali i „načerno“. V důsledku neplacení měl ČEZ odpojit od sítě i místní vodárny.

Nespokojenost obyvatel tak zatlačila do kouta albánskou vládu. Ta začala na ČEZ naléhat a společnosti později odebrala i licenci. Česká společnost si chtěla účty s Albánií vyřídit před mezinárodním arbitrážním soudem. V roce 2014 ale došlo ke smíření. ČEZ dostal zpátky svou investici a předal Albánii všechny akcie společnosti.

Tehdy se zdálo, že nepovedený balkánský obchod bude brzy zapomenut. Ale to se nestalo.

Albánská vláda, která transakci schválila, prohrála v roce 2013 volby. K moci se dostala opozice. A ta se začala o historickou privatizaci distribučních sítí zajímat. Při pátrání narazila právě na Kalaje a jeho tučné odměny od ČEZ.

Vyšetřovací komise po stopách obchodu pátrala řadu měsíců. Její výslednou zprávu odhlasoval i tamní parlament. Nyní již spis leží na stole prokurátorům.

Netrvalo dlouho a kauza se dostala také k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Českou linku má rozplést prokurátor Boris Havel. Ten vzhledem k probíhajícímu šetření nechtěl případ jakkoliv komentovat.

Energetický gigant v době transakce vedl bývalý šéf skupiny Martin Roman. Divizi zahraničí řídil současný člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač. LN nedávno informovaly o tom, že Pleskač byl mimo jiné i klientem zkrachovalé Key Investments.

Albánská vláda vyšetřuje, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 poslala na účet albánského poradce 180 milionů korun. Nikdo neukázal smlouvu ani nic dalšího. ČEZ tím u mě hodně ztratil, není transparentní.