Němci a Turci přitvrzují
BERLÍN/ANKARA Vztahy mezi Berlínem a Ankarou se po včerejším dni opět vyostřily.
„Musíme přistoupit k nové orientaci naší politiky vůči Turecku,“prohlásil včera německý ministr zahraničních věcí Sigmar Gabriel. Zároveň jeho ministerstvo vydalo zvýšené bezpečnostní varování pro německé občany, kteří se chystají na cestu do Turecka.
„V poslední době byla v několika případech uvalena na Němce opatření omezující jejich svobodu, jejichž důvod ani trvání ne- jsou pochopitelné. V těchto případech byla navzdory mezinárodně-právním závazkům částečně upřena konzulární péče,“píše se mimo jiné v oficiálním stanovisku uvedeném na stránkách německého ministerstva zahraničí.
Prohlášení bylo vydáno několik dní poté, co turecká policie zatkla šest pracovníků organizace Amnesty International, mezi nimiž byl i německý státní občan Peter Steudtner.
Ve středu si Gabriel kvůli tomu předvolal na ministerstvo tureckého velvyslance, aby mu tlumočil znepokojení německé strany.
Vymění zadržené aktivisty za údajné pučisty?
Reakce Ankary přišla vzápětí. Mluvčí turecké vlády označil rozhodnutí Německa jako „velkou politickou nezodpovědnost“.
Nepřátelský postoj Německa vůči Turecku prý dosáhl „úrovně stihomamu“a souvisí s volbami. Deník Bild později s odvoláním na diplomatické zdroje uvedl, že Ankara je údajně připravena šestici zadržených propustit, a to výměnou za důstojníky turecké armády, kteří po neúspěšném pokusu o státní převrat z července 2016 uprchli ze země a v Německu požádali o politický azyl.
Ankara viní armádní příslušníky z vazeb na hnutí islámského kazatele Fethullaha Gülena, jehož viní ze zosnování puče.
Turecká vláda proto již téměř rok naléhá na Berlín, aby souhlasil s vydáním dalších domnělých sympatizantů Gülenova hnutí. Předává proto Němcům také neustále nové seznamy lidí.
Týdeník Zeit nedávno uvedl, že na posledním seznamu předaném tureckou stranou před několika týdny Spolkovému kriminálnímu úřadu (BKA) bylo uvedeno 68 německých firem, jež údajně podporují terorismus.
Ve výčtu nechybí jména jednotlivců, provozujících malá turecká občerstvení, stejně tak ani velké německé koncerny Daimler nebo BASF, jež mají mít údajně rovněž vazby na gülenovce.
Místopředseda turecké vlády Mehmet Șimșek ovšem později na Twitteru existenci seznamu dementoval se slovy, že tyto informace jsou „zcela smyšlené“a turecká vláda naopak vítá, když německé firmy v zemi investují.
Šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel ovšem ve čtvrtek naznačil, že by se mohla změnit i ekonomická politika jeho země ve vztahu k Turecku.
„Nemůžete nikomu doporučit, aby investoval v zemi, kde jsou zcela bezúhonné firmy dávány do blízkosti teroristů,“řekl Gabriel.
Berlín chce přehodnotit dosavadní státní záruky, jež poskytovaly firmám podnikajícím v Turecku a jistily je například před kurzovými riziky. V Turecku působí dle údajů Německého průmyslového svazu (BDI) 6800 firem, přičemž objem vzájemného obchodu činí 37 miliard eur.
Turecko vytýká Německu stihomam, neboť je prý posedlé kritikou jeho justice. Německo zase pro změnu vydalo doporučení varující před cestami do Turecka.