Dalíkova hra „na pravdu“
Lobbista se snažil soudce přesvědčit, že si před deseti lety o úplatek neřekl Soud mu ale neuvěřil
PRAHA Když Marek Dalík včera přicházel do jednací síně v prvním patře Vrchního soudu v Praze, působil klidným dojmem. Zdálo se, jako by houf fotografů a kameramanů, kteří jej pronásledovali na každém kroku, ani nevnímal.
V soudní síni byl z obou stran vyzbrojen trumfy v oboru trestního práva. Po jeho pravici seděl advokát Tomáš Gřivna, jeden z největších expertů na trestní právo. Po levé ruce měl bývalého šéfa Vrchního státního zastupitelství v Praze Vlastimila Rampulu. Původně přitom Dalíka hájil advokát Tomáš Sokol.
Vzorný vězeň
Líčení odstartovalo už v devět ráno. A trochu netradičně. Na žádost Dalíkových obhájců se četl posudek z věznice ve Znojmě. Podle něj se vězeň Dalík choval vzorně.
Mezi činnosti, kterými si krátil čas ve vězení, patřilo studium angličtiny a francouzštiny. Nejraději poslouchal jazzovou hudbu a díval se na artové filmy. Vysloužil si i pochvalu za příkladné plnění pracovních povinností. Nejčastěji Dalíka ve výkonu trestu navštěvovali jeho snoubenka, otec, strýc a teta.
Po vlažném startu do jednání vstoupil státní zástupce Jan Kořán, který má případ na starosti. Během téměř hodinového vystoupení zopakoval časovou posloupnost případu. Zdůraznil, že zástupci firmy Steyr, která vyrábí pandury, vnímali Dalíkovo jednání jasně. „Kdybychom zaplatili peníze, náš projekt by pokračoval ( původně dodavatelskou firmu Steyr vybral kabinet Jiřího Paroubka, po nástupu Topolánkovy vlády se ale projekt zasekl – pozn. red.) hladce. Kdybychom nezaplatili, měli bychom problémy,“reprodukoval jejich výpověď. Kořán zdůraznil, že celý podvod Dalík nedokončil hlavně kvůli morální integritě zaměstnanců Steyru.
Zatímco státní zástupce svoji repliku slovo od slova četl, Dalíkův advokát Gřivna, který vystoupil po žalobci, mluvil „z patra“. Soudu se snažil vysvětlit, že nové důkazy, které k soudu přinesl, mění věc od základů.
Za nové svědky chtěl předvolat Topolánkovu bývalou manželku Pavlu a někdejší mluvčí Úřadu vlády Janu Bartošovou. Tyto dvě ženy měly dokázat, že Dalíkův hlas u Topolánka měl patřičný vliv. Obžaloba totiž Dalíka od počátku vinila, že si to, že dokáže rozhodování premiéra ovlivnit, jen předstírá. Zvrat v jednání však nastal kolem poledne. Tehdy soud Dalíka vyzval, aby se k věci vyjádřil. A svou první vě- tou v modrém, dokonale padnoucím obleku a hnědých kožených botách přítomné zaskočil. „Ve vězení jsem měl hodně času o všem přemýšlet. Předtím jsem neříkal úplně všechno. Dospěl jsem k tomu, že musím říct vše od A do Z, i když mi to nikdo nepotvrdí,“zahájil Dalík svůj výstup.
Všechno bylo jinak?
Překvapený senát Dalíka poučil o tom, že vše, co v následujících minutách řekne, bude důkazem. Státní zástupce trval specificky na tom, aby byl poučen i o tom, jaké následky by pro něj mohlo mít křivé svědectví.
Nakonec Dalík svoji verzi příběhu popisoval tři čtvrtě hodiny. Jeho hlavním mottem bylo, že třikrát šest milionů eur (zhruba půl miliardy korun) nebyl úplatek, ale hodnota zprostředkovatelské smlouvy. Snažil se vysvětlit, jak měla na odměně participovat jedna z jeho firem. Projektu Pandur měl poskytovat „jen“PR poradenství.
Klíčovou část obžaloby, podle které si řekl o úplatek ve výši téměř půl miliardy, se snažil zpochybnit. „Tu částku jsem nikdy nevyřkl. Nenapsal jsem ji ani na ubrousek, protože tam žádné ubrousky nebyly,“popisoval Dalík. Částku podle něj vyslovil slo- venský lobbista Miroslav Výboh, jehož společnost měla v údajném kontraktu figurovat. Zabezpečovat měla například právní nebo překladatelské služby.
Přestože Dalík chtěl na soud udělat dojem, že konečně říká holou pravdu, zaskočila ho otázka státního zástupce. Kořán chtěl odpověď na jedinou otázku – zda ho na schůzku v luxusní restauraci U Malířů, kde mělo k žádosti o úplatek dojít, pozval právě Výboh. „Na tuto otázku nechci odpovídat,“řekl Dalík. Deklaroval tím, že celý příběh zřejmě nezazní ani tentokrát. „Pan Dalík se nás snaží přesvědčit, že byla celá věc jinak. Chce, abychom mu věřili, že říká pravdu. Proč ale odmítá otázky obžaloby?“kontroval proto státní zástupce ve své závěrečné řeči.
Podle justičních insiderů, s nimiž LN hovořily, by Dalíkova výpověď „zabrala“, pokud by před soudem doznal vinu a pomohl rozkrýt, která z dalších osob se na trestné činnosti podílela. Takto se to stalo například v kauze ROP Severozápad, kterou detektivům pomáhal rozplést odsouzený bývalý šéf dotačního úřadu Petr Kušnierz. To se ale včera u soudu s Dalíkem nestalo.
Neoblomný soudce
Neustoupil ani ve výši trestu. Lobbistu chtěl poslat za mříže na sedm let. Dalíkovi advokáti měli docela jinou představu, jak by měl proces pokračovat. Doporučili soudu, aby kauzu vrátil první instanci, kde by mohli provést všechny nové důkazy. Pro svého klienta by pak požadovali potrestání, které by nezahrnovalo pobyt za mřížemi.
Právní bitvu přerušila pauza na poradu trestního senátu. Jeho předseda Martin Zelenka po půlhodině jednou větou rozbil Dalíkovu obhajobu: „Jeho vysvětlení, že šlo o hodnotu smlouvy, nikoliv úplatek, nevěříme.“Poslední ránu si ještě schoval. Lobbistovi trest o rok zpřísnil.